Jedná se o přechod sto dvaceti počítačů z Microsoft Windows XP na Ubuntu. Díky tomuto přechodu dnes skalická radnice ušetří až sedmdesát procent nákladů na IT. Celý článek si můžete přečíst v angličtině na stránkách Canonicalu a sami tak posoudit, o jak velký úspěch se jedná. Pokud jsem už ale napsal, že se jedná o úspěšný počin, musím podotknout, že za tímto úspěchem nestojí samotný Canonical, ale tuzemský smluvní partner Elite Choice.

A tak není nikdo oprávněnější, kdo by nám mohl zodpovědět pár dotazů ke skalickému úspěchu (a nejen k němu) než pan David M. Strnad - člověk, který o tom ví nejvíce.

David Strnad na ostravské Ubuntu Release Party

Dobrý den, děkuji za ochotu zodpovědět nám několik otázek. A začneme hned od samého prvopočátku. Kdy a jak jste se vy osobně dostal k Linuxu a co to pro vás znamenalo? Byla to taková „láska na první pohled“ nebo například studijní nutnost?

No, už je to cca sedm let, Windows XP mi padaly, stále jsem řešil nějaké viry, technická podpora Microsoftu mi neodpověděla na můj dotaz (do dnešního dne). Začal jsem hledat řešení. Narazil jsem na informace o Linuxu, který měl být lepší. Zkoušel jsem nejprve Mandrake respektive Mandriva Linux, později jsem si koupil SUSE... to celé trvalo asi tři měsíce. Pak jsem narazil na Ubuntu. A to byla láska na první pohled. Co jsem hledal, jsem našel v Ubuntu: rychlost, přehlednost, bez virů... a něco navíc. Přehlednou wiki, fórum, kde mi odpověděli slušně a věcně, a navíc jsem zjistil, že Ubuntu je víc než software. Od té doby mé srdce tluče pro Linux, ale hlavně pro Ubuntu.

Kdy vás napadla myšlenka, že byste mohl v oblasti Linuxu a open source podnikat?

Vlastně dost záhy. Jeden z posledních útoků moje tehdejší Windows XP nepřežily. Uvědomil jsem si, že bez live CD bych svá data nezachránil sám a že do podobné situace se dostávají denně desítky ba stovky lidí. Začalo mi bytostně vadit, že lidé jsou už od školy manipulováni k užívání jediného systému, který je uzavřený... vlastně nikdo neví, co všechno se v něm děje. Mě ve škole naučili klást důležitou otázku: „Proč? Komu to slouží?“ A tak rozhodnutí propagovat Linux bylo na světě a k podnikání už to nemělo daleko.

Můžete nám trochu přiblížit společnost Elite Choice? Čím vším se společnost vlastně zabývá a kolik zaměstnanců máte?

Mateřská společnost je slovenská společnost, kterou jsme založili především s cílem propagovat Ubuntu a poskytovat služby jako technickou podporu, prodej ověřeného hardwaru atp. V tuto chvíli jsou to desítky lidí, ale díky marketingu, který jsme použili, narůstá číslo uživatelů Ubuntu i našich spolupracovníků docela rychle.

Dceřiné společnosti, včetně těch českých, pak zajišťují účetní služby (multiplatformně díky FlexiBee), vývoj softwaru, poradenství, implementaci hardwaru a softwaru s Ubuntu na úřadech, ve firmách...

O přechodu ve Skalici už víme, ale proč zrovna Skalica? Já o vás vím, že jste nějaký čas na Slovensku pobýval, je to takový váš návrat?

Je to prostinké. Tuto realizaci zajišťoval náš smluvní partner, který je přímo ze Skalice. Je to významný krok a určitě ne poslední. „Východní obce a města“ nejsou ještě dokončeny, proto o nich nemluvíme. V mém srdci je stále Československo... Slovensko mám rád a díky svým obchodním vazbám se tam i vracím.

Kolik lidí se na tak velkém přechodu (sto dvaceti uživatelů) podílelo a jak to vše dlouho trvalo?

Velký přechod? Během následujících čtyř let by měl vzrůst počet uživatelů z cca patnácti milionů (na světě) na dvě stě milionů uživatelů, jak řekl Mark Shuttleworth 9. května 2011 v Budapešti. To je velký přechod. Ve Skalici přechod zajišťovali čtyři lidé. Příprava zabrala cca devět měsíců. Ale díky zkušenostem za Skalice je možné dnes přechod podobně velké organizace zajistit během jednoho až dvou měsíců, včetně přeškolení uživatelů na nové prostředí.

Skalica není určitě jediná. Kolik podobných přechodů již máte za sebou? A jaký je vlastně rozsah klientů? Myslím tím počet počítačů a serverů, které průměrně u jednotlivých klientů převádíte?

Skalica je zatím největší. I když se připravují mnohem větší organizace a územní celky. Prvenství Skalice je zřejmé a úžasné díky Martinu Andělovi, který celou věc organizoval a realizoval. Ostatní přechody jsou zatím malé firmy a obce. Nic náročného. Většinou do dvaceti desktopů s jedním serverem. Takových jsou dnes už desítky.

Je dnes těžké sehnat klienta, který chce změnu v oblasti IT, nebo se potenciální klienti hlásí sami?

Jak se to vezme. Vzhledem k neznalosti uživatelů je potřeba aktivního marketingu. Asi se to dá nazvat přímým prodejem. Ve chvíli, kdy se vysvětlí výhody přechodu a důsledky EULA (často z nevědomosti porušované), je pak snadné dohodnout se na přechodu a souvisejících službách.

Pracujete vždy se stávajícím zařízením, nebo provádíte přechod kompletně včetně hardwarové výbavy?

Ne, často se setkáváme s tak starým hardwarem, že nemůžeme doporučit jeho setrvání ve „službě“. Ale tomu vždy předchází analýza a otestování stávajícího hardwaru. Naším cílem je doporučovat co nejoptimálnější řešení. Bývá to tak padesát na padesát.

Docela dobře si dovedu představit přechod u počítačů pro běžnou kancelářskou práci, ale co klienti, kteří využívají nějaký specifický software, který není možné pod Linuxem použít? Hledáte nějakou svobodnou alternativu, nebo tyto situace řešíte například emulací?

Ano, naše první snaha je najít alternativu, až potom hledáme možnost emulace a u některých strojů dokonce zachováme Windows. Ve Skalici například zůstaly dva desktopy se systémem od Microsoftu (než vyvineme software, který bude moci nahradit specialitky těchto strojů). Takových specialitek, které by neměly alternaci nebo by nešly virtualizovat, naštěstí není moc.

Jak si budou „obyčejní uživatelé“ zvykat na změnu zvanou Unity?

Zatím je možné prostředí Ubuntu Classic nastavit pro uživatele, takže pokud by to měla být překážka, dá se snadno odstranit. Myslím si, že Unity dělá více potíže uživatelům, kteří již nějakou dobu pracují s Ubuntu. Sám jsem si na něj zvykal asi tři dny, ale teď už bych ho nevyměnil. Je sexy, je rychlé a neskutečně pohodlné. Navíc se líbí. Byl jsem teď školit na Slovensku a měl jsem tu možnost vidět prodejní rozhovor se zákazníkem. Unity bylo to, co ho přesvědčilo. Myslím si, že je to krok správným směrem.

Je možné, že po přečtení tohoto článku se najdou lidé, kteří by chtěli ve své firmě či společnosti prostřednictvím Ubuntu také šetřit, ale neví, jak na to. Co byste jim poradil?

Ať nám zavolají :-) A teď vážně, v první řadě by si měli ujasnit, co od svých počítačů chtějí. Často se setkáváme se stroji, které, vzhledem k tomu co pět až sedm, i osm let dělaly, byly zbytečně silné, se spoustou periferií, které nikdy nikdo nevyužil. Je to škoda. Právě tam začíná optimalizace nákladů. Pak je potřeba si ujasnit, jaké aplikace se používají a jestli mají alternace... případně jestli se dají bez potíží používat v Linuxu (ve Wine nebo emulovaně).

Dá se to hravě zvládnout, ale logicky tady vidím místo pro firmy, jako jsme my. Zajistit profesionální technickou podporu jak při přechodu, tak pro plynulý provoz. Aby uživatelé mohli mít jedinou starost – svou práci.

A jak na tuto změnu reagují uživatelé?

Primátor města Skalica je nadšeným uživatelem. Do nedávna počítače moc nemusel. Ale od chvíle, kdy má Ubuntu, říká: „Je to jednoduché, vždyť jsem se to naučil i já.“

A pan primátor má pravdu. Všichni uživatelé ve Skalici přešli na Ubuntu rychle a snadno, zvláště pak ti dříve narození, kteří neměli moc návyků z Microsoft Windows.

Děkuji za rozhovor.

Čerpané zo stránky: http://m.linuxexpress.cz/rozhovor/david-m-strnad-jak-skalica-k-ubuntu-prisla