Dokumenty
Obrázky
Videá
Fórum
 
 

Deflace - definiční znak zdravé ekonomiky


Deflace - definiční znak zdravé ekonomiky

V následujícím textu se pokusíme poukázat na problémy vyplývající z mylné definice inflace a deflace, provedeme taxonomii deflace, jež nám umožní opustit matoucí "makro" pohled na problematiku deflace, a ukázat na falešnou paralelu dvou zel (inflace, zla menšího, a deflace, zla většího). Tím ukážeme na naprostou ekonomickou neopodstatněnost "antideflační" (proinflační) politiky a zkázonosnost státních zásahů do měnové oblasti. Krátké případové studie vysvětlující hlavní důvodů měnových problémů v USA a Argentině nám ukáží důležitost metodologicky ukotvené, a tedy ekonomicky smysluplné analýzy problematiky deflace.

 

Inflace a deflace: základní koncepty

 

Dnešní podoba konceptů inflace a deflace se liší od jejich dřívějšího vnímání.

"Sémantická revoluce, která je typickým znakem současnosti, změnila také tradiční význam slov inflace a deflace. To, co mnozí lidé dnes nazývají inflací a deflací již není velký nárůst či pokles nabídky peněz, ale jeho nevyhnutelný důsledek – všeobecná tendence k nárůstu či poklesu cen zboží a mezd. Tato skutečnost není bez následků. Hraje významnou úlohu při podněcování všeobecné tendence k inflační politice. Především přestal existovat termín, který by označoval to, co bylo kdysi významem slova inflace. A s politikou, kterou nelze označit jménem, nelze bojovat." (Mises, 1966, s. 423)

 

Klasická definice inflace má své kořeny v polovině 19. století ve sporu britské Currency School, která hájila teorii pevné měny, a Banking School[1], která obhajovala politiku inflační. Currency School, jejíž myšlenky nakonec převážily, totiž tvrdila, že bude-li umožněna tvorba bankovek v množství převyšující zlaté zásoby (tvorba nekrytých papírových peněz) a tyto bankovky se ve formě půjček dostanou do oběhu, dojde ke zvýšení cen a mezd v domácí ekonomice, což vyvolá deficit platební bilance, který bude muset být financován pomocí prodeje zlata. Jelikož tato situace přinutí banky omezit množství půjček (neboť zlato stále představuje peníze), bude počáteční prosperita vystřídána hospodářským úpadkem. Tento hospodářský cyklus se bude opakovat tak dlouho, dokud bude docházet k inflaci, tj. k vytváření papírových peněz nekrytých zlatem.

 

Na konci 19. století se však stále více začala používat definice Banking School,  která za inflaci považovala pouze nárůst množství nekrytých peněz, který převyšuje "potřeby obchodu". Zatímco např. rakouští autoři píšící od konce 19. století až do 2. světové války (především Mises a Hayek) zůstali u původní definice a myšlenky Currency School rozvinuli do teorie hospodářského cyklu, většina ekonomické obce se "zásluhou" tehdejších ekonomických velikánů v čele s Irvingem Fisherem přiklonila k definici druhé, jež se časem přetvořila v definici moderní, tj. že inflace představuje nárůst cenové hladiny a deflace její pokles.[2]

 

"Moderní" definice inflace a deflace způsobuje zjevné a nepřekonatelné potíže při ekonomické analýze (které jsou samozřejmě již obsaženy v argumentech starých staletí).

 

•    Konceptuální neuchopitelnost. Nepřekonatelný problém představuje arbitrárnost jakkoli sestaveného spotřebitelského koše, jenž slouží k výpočtu indexu (např. spotřebitelských) cen. Neexistuje žádný uspokojivý způsob, pomocí něhož "správný" index sestavit, a tedy inflaci "změřit". Jak tedy rozpoznat a určit, která emise peněz je ještě "neinflační" a která již "inflační"? Žádná (vědecky) uspokojivá metoda z podstaty věci nalezena být nemůže. (Více v Mises, 1981, část II, kap. 11 a Hayek, 197, s. 99–100)

 

•    Nevědeckost. I kdyby ovšem tuto hranici "inflace/neinflace" při zmnožování oběživa bylo možné nalézt, problémy neustávají. Má-li emise dodatečných peněz do ekonomiky dalekosáhlé důsledky, pak důsledky existují při jakékoli úrovni "cenové hladiny".
"I nulová inflace narušuje cenové signály přenášené penězi, které již poté neodrážejí přesně a správně skutečný stav a rozvoj reálných výrobních možností." (Selgin, s. 13)

Nebo jak praví Hayek:

 

"Tak dlouho, dokud se bude nepřetržitě měnit množství peněz v oběhu, nemůžeme se zbavit hospodářských výkyvů. Obzvláště platí, že každá měnová politika, která si klade za cíl stabilizovat hodnotu peněz, a proto se při každém nárůstu výroby uchyluje k nárůstu jejich nabídky, musí způsobovat přesně ty výkyvy hospodářství, kterým chce zabránit." (Hayek, 1969, s. 262–63)

 

Ekonomická teorie nás např. učí, že zvýšení množství nekrytých peněz má nutně redistributivní účinky. Peníze nařeďují kupní sílu a působí jako "daň na peněžní zůstatky". Proto inflace zcela nutně vyvolává (kromě právních a etických problémů) principiální ekonomický problém (viz podrobnější analýzu dopadů inflace např. Rothbard, 2001, s. 61–65) – část lidí je totiž touto politikou poškozena (ti, ke kterým se nové peníze nedostanou nebo dostanou s velkým zpožděním) a část lidí získává (první příjemci nových peněz)[3].  Jak je ale možné v této situaci hovořit o prospěšnosti tisku peněz, aniž bychom se jako ekonomové nezpronevěřili základům své vědy a nesklouzli k provádění neudržitelného meziosobního srovnání užitku? Jak jinak ale říci, že tato aktivita je přínosná, než tvrdit, že užitky jedněch převýší újmy druhých? Jakmile to však učiníme, nemůžeme se již dále považovat za vědce-ekonomy, kteří staví na subjektivitě užitku, ale jsme teoretiky, kteří podobně jako obyčejní státní plánovači úmyslně za pomoci násilí či jeho hrozby (státem vynucovaného monopolu na emisi peněz) poškozují jednu skupinu lidí a druhé skupině udělují privilegium. Majetek poškozených je "převáděn" lidem poškozeným.

•    Politizace a kumulativnost. Každý pokles cenového indexu, který dle moderní definice znamená deflaci, v sobě nese zárodek tlaku na započetí anti-deflační (ve starém pojetí: škodlivé inflační) politiky nesoucí s sebou další přerozdělování, narušení ekonomické kalkulace a ostatní destruktivní jevy, jejichž produkování je však nyní skryto snahou vyhnout se většímu zlu – deflaci. (I zde narážíme na nepřekonatelný problém meziosobního srovnání užitku!)

 

Proto, jak trefně poznamenává Mises:

"Je zjevné, že tyto nově stvořené významy slov inflace a deflace jsou naprosto matoucí a zavádějící a je nutné je bezpodmínečně odmítnout." (Mises, 1966, s. 424)
V následujícím textu budeme tedy používat termíny inflace a deflace v jejich původním významu a označení "inflace" a "deflace", budeme-li hovořit o nárůstech a poklesech "cenových hladin".

 

2. Taxonomie "deflace"

 

Hlavním předmětem našeho zkoumání je v tomto příspěvku problematika deflace[4],  které se budeme nyní podrobně věnovat. Abychom mohli k této problematice, kolem níž panuje velké množství mýtů a omylů, systematicky přistoupit, neuchýlíme se k "makroekonomickému" lamentování nad poklesem cen, ale provedeme taxonomii "deflace" (podobně jako Salerno, 2002 a Rothbard, 1995), jež nám umožní lépe tuto problematiku vysvětlit.

 

2.1. "Deflace" v důsledku hospodářského růstu

 

Tento typ (poptávkové) "deflace" je přirozeným stavem dynamicky se rozvíjejícího hospodářství. V důsledku zvyšující se produktivity dochází k situaci, kdy je v ekonomice vyráběno větší množství statků, a proto jsou výrobci v důsledku konkurence nuceni svádět boj o neměnné množství peněžních jednotek v ekonomice, aby za ně směnili rostoucí množství vyrobeného zboží. To znamená, že poroste hodnota peněz, čili za jednotku peněz bude možné koupit více zboží. Ceny budou klesat. Peníze budou stále plnit úlohu směnného prostředku a vzniklé ceny odrážet přesně intenzitu preferencí účastníků trhu a relativní vzácnost zdrojů. V hospodářství z tohoto důvodu nebude docházet k plýtvání, což bude vytvářet vhodné prostředí pro další rozvoj. Jelikož tedy existuje možnost racionální ekonomické kalkulace (ceny odrážejí relevantní tržní situaci), neexistuje důvod, proč by se hospodářství nemělo rozvíjet. Naopak.

 

Tento vývoj byl typický pro situace mezi jednotlivými inflačními šoky, které byly zpravidla vyvolány státy za účelem financování válek. Např. ve Spojených státech mezi lety 1880 a 1896 klesl index velkoobchodních cen o přibližně 30 %, což představuje průměrný roční pokles o 1,75 %, zatímco reálný důchod vzrostl o asi 85 %, což je zhruba o 5 % za rok. (Friedman–Schwartz, 1960, s. 94–95) V současnosti navzdory neustálé inflaci prováděné centrálními bankami také existují dynamická odvětví, která zažívají boom v prostředí "deflace" (poklesu cen výrobků, které produkují) – počítačový průmysl, průmysl výroby spotřebitelské elektroniky (videa, DVD, televize...), průmysl mobilních telefonů apod. Výrobce totiž zajímají především marže mezi nákupními a prodejními cenami, tj. cenami vstupů a výstupů, které představují jejich zisky. Vývoj "cenové hladiny" pro ně není rozhodující. Podobně pro zaměstnance nepředstavuje pokles jejich "nominálních" mezd problém, neboť s větší produktivitou a větší kupní silou jejich peněžní jednotky jejich "reálná" kupní síla roste.

 

Důsledky boje proti "deflaci"


Co se stane, začne-li stát (centrální banka) provádět měnovou expanzi, aby v rámci boje proti deflaci způsobila nárůst cen?

 

•    Dojde k narušení cenového systému, a tedy mylné koordinaci a plýtvání (také kvůli nastartování hospodářského cyklu[5]).

 

•    Příjmy, které dříve odpovídaly (zvýšené) produktivitě účastníků trhu (pracovníků, manažerů, vlastníků kapitálu atd.), budou v důsledku této politiky nutně redistribuovány, tj. odměna za výkon bude závislá na přízni centrálních bankéřů a způsobu uvedení peněz do oběhu, a nikoli na vlastní produktivitě.

 

•    Často uváděná nezaměstnanost, která by při "deflaci" vznikla z důvodu "nepružnosti mezd směrem dolů", a postihla ty, kteří si např. svým členstvím v odborech tuto nepružnost "vydobyli", nedopadne pouze na tyto lidi (jako důsledek jejich vlastního rozhodnutí neřídit se tržními cenami a silou se domoci peněz druhých), ale destruktivní dopady "antideflační" politiky postihnou všechny účastníky trhu. Centrální banka se de facto pokouší svou politikou tyto lidi obelhat (zvýšit pouze nominální mzdy a zničit to, o co se pracující organizovaně snažili), zbavit je nutných dopadů jejich vlastních rozhodnutí. Kvůli tomu rozvrací peněžní vztahy v celé ekonomice! Následkem musí být nutně relativní chudoba a podpora perverzního společenského chování, kdy jedna skupina lidí nese důsledky za chování skupiny druhé, v důsledku toho, že třetí skupina obelhává skupinu první a jak první tak druhou skupinu zdaňuje (inflační daní), aby svůj podvod a provádění redistribuce měla z čeho financovat.

 

2.2. "Deflace" v důsledku hromadění hotovosti

 

Hromadění hotovosti je strašákem pro řadu ekonomů obzvláště po "keynesovské revoluci", neboť keynesovký "problém" úniku peněz z ekonomiky učinil z těch, kdo peníze hromadí národní nepřátele. To dalo také politikům téma jejich akčních programů řešení společenských problémů: "Boj se dnes vede proti hromadění peněz!", prohlásil již před lety americký prezident Hoover.

 

To, co však dělají, některé autory vede naopak k tomu, že je označují za hrdiny, kteří umožňují ostatním spotřebitelům koupit více, než by jinak mohli (Block, 1991, s. 105–109). Důvodem je právě "deflace". Jak tuto skutečnost vysvětlit?

 

Hromadění peněz znamená, že někteří lidé z jistých důvodů dobrovolně rozhodnou zvýšit velikost držené hotovosti. [6] V této situaci zcela přirozené dochází k tomu, že prodat existující množství zboží za nižší množství peněžních jednotek je možné pouze tak, že kupní síla peněžní jednotky vzroste, neboť zvýšená poptávka po peněžních jednotkách zvýší jejich cenu vyjádřenou ve zboží (což dnešní ekonomové označují za snížení "cenové hladiny"). Jedná se o navýsost produktivní aktivitu, neboť lidé se dobrovolně rozhodli za své peníze nekupovat tolik nabízeného zboží jako dříve, jelikož držení hotovosti pro ně představuje větší užitek než získání zboží. Výsledkem je "deflace", tj. nová struktura cen, která bude odpovídat situaci na trhu, stejně jako se při každé změně chování (např. změně vkusu) mění vždy v každé dynamické ekonomice struktura cen.

Důsledky boje proti "deflaci"

Jestliže se v této situace centrální banka uchýlí k "antideflační" politice bude mít tato aktivita kromě již zmíněných katastrofických dopadů (redistribuce, hospodářský cyklus) také následující dopad. Člověk, který se pokusil "nahromadit kupní sílu" z důvodů, které považoval za důležité, ovlivnil neuskutečněním jistých svých nákupů (svým tržním chováním) trh podobně, jako když se mu změní vkus. Na to reaguje centrální banka snahou "doplnit likviditu" ve snaze opravit trh a vyrovnat "cenovou hladinu". Nové peníze ale dostanou jiní lidé, kteří uskuteční nějaké své nákupy, které povedou s velkou pravděpodobností k nárůstu cen ve zcela jiných sektorech, než ze kterých původní peníze "zmizely"[7] . Dojde tedy k zásadnímu narušení cenového mechanismu, kdy centrální banka silou svého monopolu reaguje na produktivní (hodnoty vytvářející) mírumilovné chování člověka aktivitou, která narušuje tržní koordinaci, a vede tedy k plýtvání. Označovat takovouto destrukci hodnot za cíl ekonomicky opodstatněné aktivity státu v boji proti údajně neproduktivnímu lidskému konání je nanejvýš pochybné a z hlediska ekonomické vědy naprosto mylné.

 

2.3. Deflace v důsledku poklesu bankovních úvěrů

 

Nyní se dostáváme k prvnímu ze dvou případů "nabídkové deflace", tj. jevu, který vychází ze strany nabídky peněz. Situace je následující. V moderních dějinách existují situace (viz rámeček), kdy v důsledku finančních krizí začínají lidé hromadně vybírat ze svých běžných účtů v bankách své peníze (zlato), čímž bankám vznikají značné problémy s likviditou, jenž mohou končit i jejich bankrotem. Tím se finanční krize ještě zostřují, stále více klientů bank přestává věřit v jejich zdraví, a proto přicházejí do bank s žádostí o vyplacení svých peněz z běžných účtů (tj. požadují, aby banka splnila svůj závazek vyplatit peníze z těchto druhů účtů na požádání). Banky se snaží zvyšovat své rezervy, aby svým závazkům mohly dostát. Zvyšování rezerv (historicky stahování zlata) vede k omezování nabídky peněz, a tedy ke zvyšování jejich hodnoty – klesají ceny, dochází k deflaci. Je ovšem třeba si uvědomit, že "problém nedostatečných rezerv" a tedy neschopnost bank dostát svým závazkům není dána nějakým magickým "nedostatkem zlata"[8] , ale skutečností, že se banky uchýlily k tisku vlastnických titulů k neexistujícím penězům (neexistujícímu zlatu), tj. že fungují na částečných rezervách.[9] Vytvoření takového systému je nutně spojeno s počáteční inflací (zvyšováním peněžní zásoby tiskem nekrytých peněz), která s sebou nese všechna zmíněná negativa – redistribuci, hospodářský cyklus, plýtvání atd. Kromě toho se stabilní systém 100% krytí depozit na požádání, ve kterém v jakémkoli okamžiku může jakékoli množství klientů obrátit na své banky a žádat vyplacení svých peněz (neboť časová struktura aktiv banky odpovídá struktuře pasiv), mění na nestabilní systém částečných rezerv, kdy při jakékoli masovější snaze klientů získat svůj majetek uložený v bankách hrozí lavinovitý rozklad celého bankovního systému a finanční krize. Deflace, tj. snížení peněžní zásoby odstraňováním produktů předchozí inflace, je proto aktivita, která navrací bankovnímu systému jeho zdraví a navrací ekonomiku k normálu – tržní situaci, kdy nedochází k porušování vlastnických práv a díky níž může docházet ke koordinaci a neplýtvání. Proto se také před první světovou válkou k takové deflaci uchylovaly i centrální banky, aby zabránily rozpadu bankovního systému. Deflační období bývala typicky krátká, a tak bylo také odstranění nutných důsledků předchozích inflací relativně rychlé (viz rámeček). Deflace v důsledku poklesu bankovních úvěrů je proto ozdravným, a tedy pozitivním, ekonomickým jevem s úzkou vazbou na obnovování práva – respektu k soukromému vlastnictví.

 

Důsledky boje proti deflaci


Jestliže se v rámci boje proti deflaci bankovní autority uchýlí ke zvyšování peněžní zásoby, bude mít tato aktivita vedle již uvedených obecných dopadů inflace také ten efekt, že odstraní tlak na poctivé poskytování bankovních služeb (systém soukromého vlastnictví je poškozen), neboť v okamžiku, kdy by klienti mohli zjistit, že je banka obelhává a mohli by se soudně domáhat svého majetku a způsobit tak krach nepoctivého podnikatele, centrální banka tuto nepoctivou aktivitu zamlží "dodáním likvidity". Tím se ovšem původní způsob podnikání bank nezmění, jen je jim umožněno ve svém pochybném podnikání pokračovat dál.

 

2.4. Konfiskatorní deflace

 

Doposud zmiňované deflační procesy měly vždy podobu reakce trhu na přirozený vývoj ekonomiky nebo měly povahu korekčního procesu po státem zosnované inflaci. Šlo tedy o procesy, které byly ekonomicky prospěšné, neboť šlo o tržní (dobrovolné) adaptační procesy reagující na změněné okolnosti. Právě proto trh se svým cenovým mechanismem existuje! Existuje však – jak ukázal Rothbard a Salerno – ještě jeden druh deflace, který je v principu odlišný. Jde o státem organizovanou deflaci, jež má za úkol za pomoci rozvrácení trhu a narušení vlastnických práv (pomocí konfiskace peněžní hotovosti) zabránit důsledku předchozího typu deflace – deflace v důsledku poklesu bankovních úvěrů – jež vede k ozdravnému procesu odstranění bankovnictví s částečnými rezervami. K této situaci dochází např. v současnosti v Argentině (viz rámeček). Tato státní politika má za cíl zabránit lidem používat hotovost, což má být způsob řešení "nerovnováhy" na peněžním trhu, kterou předcházející inflace vytvořila. Deflační politika ale není a nemůže být smysluplným způsobem léčení důsledků inflace.

 

"Cenová inflace ve skutečnosti není nemocí, proti které by měla vláda bojovat. Jde pouze o to, aby vláda přestala provádět politiku zvyšování peněžní zásoby." (Rothbard, 1995, s. 239–40)

 

Důsledky boje proti deflaci


Škody jsou provedenou inflací již napáchány a následnou deflací je nikdy nelze odčinit. Jak bylo řečeno, inflace narušuje strukturu cen, a vede tedy k plýtvání, přerozdělování a hospodářskému cyklu. Pakliže vláda s pokusy obohatit se pomocí inflace na úkor široké populace přestane, ekonomika se po nějaké době z inflační rány vzpamatuje a ceny se opět dostanou na svou přirozenou (nikoli již však na původní!) úroveň. Přistoupí-li ale nyní vláda k deflační politice a začne bránit lidem a podnikatelům v tom, aby odhalili skutečné důsledky inflační politiky, uštědří ekonomice další ránu, neboť nově se ustavující smysluplná struktura cen bude opět narušena, a proto dojde k dalšímu kolu plýtvání a přerozdělování s dalekosáhlými celospolečenskými dopady. Zatímco při tržní deflaci v důsledku rozvratu bankovnictví fungujícího na částečných rezervách mohou lidé používat zhodnocující se peníze a spolupodílet se na vzniku nové smysluplné struktury cen, při státem zosnované deflaci, kdy lidé najednou své peníze nemohou z jisté části vůbec používat, jsou motivováni opustit prostředí peněžní ekonomiky a uchýlit se k neefektivní barterové ekonomice. Ekonomika tak ztrácí mechanismus, jak by se z inflační (a deflační) rány mohla rychle zotavit (viz rámeček o událostech v Argentině).

 

3. Závěr

 

Jak jsme prokázali v předložené analýze, aktivní měnovou politiku včetně politiky "antideflační" nelze smysluplně ekonomicky hájit. Kdo by se o to pokusil, musel by totiž popřít základní stavební kameny ekonomické vědy. Musel by říci:

 

"Z ekonomických důvodů prosazuji inflační politiku, která naruší tržní alokaci zdrojů a jejímž důsledkem je nutně poškození jedněch a privilegování druhých, tj. požaduji přerozdělování". Tím by se takový člověk dopustil meziosobního srovnání užitku, čímž by se jako ekonom zcela zdiskreditoval – musel by přiznat, že popírá rozdělení bohatství ve společnosti, jež je výsledkem dobrovolné směny řádně nabytých vlastnických titulů a vnucuje ostatním svou vůli, které se musí všichni podřídit. Důvod tohoto chování je nepodstatný – nemožnost ekonomické obhajoby redistribuce pomocí inflace totiž nemůže vyvážit žádná (sebeušlechtilejší) pohnutka.

 

Do té doby, dokud ekonomie bude stavět na subjektivitě užitku, který nelze meziosobně srovnávat bude nám dávat jediný závěr. Inflace (včetně inflační "antideflační" politiky) byla a zůstává zlem, které způsobuje rozvrat mírumilovných ekonomických vztahů a vede k relativní chudobě. Dlouhodobě klesající ceny jsou proto nevyhnutelně definičním znakem každé prosperující ekonomiky, kde vládne respekt k soukromému vlastnictví.

 

Hospodářská krize let 1839–1843

 

Na podzim roku 1839 došlo ve Spojených státech k finanční krizi, která byla následkem masivního nárůstu peněžní nabídky ve 30. letech, kterou původně zahájila Second Bank of the United States, která se ze zákona těšila monopolnímu privilegiu. Mezi lety 1839, kdy dosáhl hospodářského cyklus vrcholu, a 1843, což byl rok největšího poklesu, se peněžní nabídka snížila o přibližně jednu třetinu (34 %), téměř jedna čtvrtina bank v zemi zkrachovala (23 %), včetně Bank of the United States a velkoobchodní ceny poklesly o 42 %. Navzdory – nebo raději v důsledku – této masivní deflace cen, reálný HNP ve skutečnosti během tohoto období vzrostl o 16 % a reálná spotřeba o 21 %. Reálné investice ovšem poklesly v tomto období o 23 %, což byl příznivý vývoj, neboť chybné investice předešlého období zdánlivého inflačního rozkvětu musely být zlikvidovány. Takováto ozdravná období odčinění majetkových křivd jsou ale naneštěstí po událostech Velké deprese zapomenuta. Navzdory skutečnosti, že deflace v důsledku poklesu bankovních úvěrů, k níž došlo mezi lety 1929 a 1933 přibližně odpovídala poklesem nominální peněžní zásoby situaci mezi lety 1839–1843, rigidita cen a mezd, jež byla cílem "stabilizační" politiky prezidenta Hoovera a počátku období Rooseveltovy vlády, zabránila průběhu deflačních přizpůsobovacích mechanismů, které by vedly k realokaci zdrojů požadovaných vlastníky peněz. Svobodné nakládání s majetkovými tituly nebylo v důsledku těchto politik umožněno. Ekonomika mezi lety 1929 a 1933 tak poklesla o přibližně jednu třetinu a spotřeba o jednu pětinu.

Salerno, Joseph: "An Austrian Taxonomy of Deflation" (vnitřní citace vynechány)

 

Příklad Argentiny

 

V roce 1992, po dalším záchvatu hyperinflace, navázala Argentina svou novou měnu – peso – pevně na dolar v poměru 1:1. Aby centrální banka Argentiny udržela tento pevný poměr, zavázala se směňovat na požádání dolary na pesa a své závazky (které tvořily bankovky a depozita komerčních bank denominovaná v peso) krýt téměř ze 100 % dolary. Toto uspořádání, jež vyvolalo důvěru mezinárodních finančních institucí, neboť bylo schváleno MMF, a proto implicitně obsahovalo záruku MMF při neúspěchu, naneštěstí nezabránilo rozsáhlé inflační úvěrové expanzi. S přílivem dolarů zahraničních investorů do země, se dolary skrze centrální banku staly základem zvýšení rezerv komerčních bank. Tyto banky fungující na částečném krytí tak mohly začít poskytovat inflační úvěry tím, že z každého dolaru či pesa rezerv učinily několikanásobně více bankovních depozit. Výsledkem bylo, že argentinská peněžní zásoba (M1) se mezi lety 1991 a 1994 zvyšovala průměrným tempem 60 % za rok. V roce 1995 tento nárůst poklesl na 5 %, ale v roce 1996 se opět zvýšil na 15 % a v roce 1997 na téměř 20 %. Inflace domácích cen spolu s tím, jak zahraniční investoři prudce ztráceli důvěru v to, že peso nebude devalvováno, vedlo k tomu, že peso se stalo nadhodnoceným. Příliv dolarů ustal a inflační boom se prudce v roce 1998 zastavil. Peněžní zásoba klesla o 1 % a ekonomika upadla do recese. V roce 1999 došlo pouze k mírnému poklesu peněžní zásoby, ale v roce 2000 činil tento pokles již téměř 20 %.

Nabídka peněz dále klesala dvojcifernou roční mírou do června 2001. V tomto roce však již začali domácí vkladatelé ztrácet důvěru v bankovní systém... Centrální banka držela pouze 5,5 mld. dolarů rezerv, které měly krýt 70 mld. hodnoty dolarů a směnitelných depozit v peso. Prezident Fernando de la Rua a ministr hospodářství Domingo Cavallo reagovali na tuto situaci v neděli 1. prosince vyhlášením politiky konfiskatorní deflace, aby uchránila finanční systém a zachovala pevnou vazbu pesa na dolar. Výběry hotovosti z bank byly omezeny na 250 dolarů na vkladatele za týden během následujících 90 dnů a byly regulovány veškeré peněžní transfery do zahraničí převyšující 1000 dolarů. Každý, kdo se pokusil lodí či letadlem vyvézt hotovost ze země, byl zadržen. Bankám bylo zakázáno poskytovat půjčky v peso... Zatímco intelektuálové, média a nadnárodní instituce, jež deflací straší, konfiskatorní deflaci přehlížejí a vítají "úsporná opatření", řada obětí z řad argentinských občanů rozpoznala, o co se ve skutečnosti jedná: bankovní loupež zosnovaná politickými elitami.

 

...To ovšem není konec pro nešťastné Argentince, kteří bankám svěřili své peníze. Prezident Duhalde po nástupu do úřadu slíbil..., že bankám bude umožněno vyměnit veškerá depozita za peso. Jelikož však peso se již znehodnotilo na trhu oproti dolaru o 40 %, znamená to, že přibližně 16 miliard dolarů kupní síly, bylo již převedeno od těch, kteří měli své úspory vedeny v dolarech bankám....

Salerno, Joseph: "An Austrian Taxonomy of Deflation" (vnitřní citace vynechány)

 


Poznámky:

[1]  Ke které se postupně přibližovali i autoři píšící v tradici Currency School. Ti totiž mezi peníze nazahrnovali (na rozdíl od svých amerických kolegů) depozita, což zásadně bránilo splnění jejich cíle – zamezením inflační úvěrové expanze ukončit politiku vedoucí k hospodářskému cyklu. Když po přijetí Peelova zákona z roku 1844 (který stanovoval, že dodatečné bankovky Bank of England musí být 100% kryty zlatem) viděli, že inflačním epizodám se nezabránilo, začali oslabovat svou teorii, namísto toho, aby přiznali chybu a mezi peníze zahrnuli i depozita. Více o podrobnostech tohoto vývoje lze nalézt v Rothbard (1995, s. 225–274). 
[2]  Blíže o postupné změně terminologie v Salerno (1999)
[3]  Tato situace nastává z toho důvodu, že se nenacházíme v monetaristickém (friedmanovském) světě plošného rovnoměrného dopadu zvýšení množství peněz na všechny ceny v ekonomice, ale ve světě, kde existuje čas a nové peníze do ekonomiky postupně pronikají, čímž mají zcela zásadní dopady na redistribuci bohatství ve společnosti. 
[4]  Na tomto místě je třeba upozornit, že chceme-li vysvětlit důsledky aktivní monetární politiky při poklesu cen (tj."deflaci"), pak lze uvést čtyři možné důvody. V důsledku změny terminologie však budou dva z nich označeny jako "deflace" (tj. pouhý pokles cen) a další dva jako deflace (tj. skutečná, původní deflace spočívající v poklesu nabídky peněz). Tato nutná terminologická upřesnění jen prokazují, jak těžké je bojovat s politikou, kterou nelze označit jménem.
[5]  O problematice hospodářského cyklu jako důsledku úvěrové expanze bylo pojednáno jinde, a proto se zde omezíme pouze na výčet této skutečnosti. Viz Šíma (2000).
[6]  Pamatujme na to, že ekonomie – jako hodnotově neutrální věda – nezkoumá lidské cíle, tj. ani důvody, proč lidé chtějí držet více hotovosti. I když není příliš obtížné uvést některé "dobré" ekonomické důvody, proč tak mohou učinit: obava z budoucnosti např. v podobě nestabilního bankovního systému. Viz případ americké Velké deprese (stručný přehled v Šíma, 2000, kap. 6). Kromě toho je samozřejmě zcela nemožné odlišit obyčejnou "poptávku po peněžních zůstatcích" a již "nenormální" a mnohými autory kritizované "hromadění peněz".
[7]  Je třeba si uvědomit, že stabilita nějakého indexu měřícího "všeobecné ceny" nijak nezaručuje, že v jednotlivých sektorech ekonomiky budou ceny "stabilní". Jednotliví výrobci jsou zvyklí na prostředí svého trhu a s rostoucími či klesajícími cenami se běžně bez problémů při svém podnikání potýkají.
[8]  Jak např. uvádí profesor Revenda: "Zlata k pokrytí stále rostoucího objemu množství peněz v ekonomice není prostě dostatečné množství." (Revenda, 2000, s. 704) 
[9]  Tato situace je analogická situaci, kdy si člověk uloží do úschovny na vlakovém nádraží kufr (identický s kufry ostatních klientů), dostane potvrzení, kde úschovna slibuje na požádání okamžitě kufr vydat, ale majitel úschovny se rozhodne obohatit tím, že vystaví a prodá potvrzení o uložení neexistujících kufrů (rozhodne se fungovat na částečných rezervách) a pak jen doufá, že všichni klienti nepřijdou najednou, neboť by došlo k odhalení jeho podvodu. I kdyby poté profesor se zaměřením na fungování úschoven kufrů fungujících na moderním částečném krytí napsal, že "kufrů k pokrytí stále rostoucího objemu stvrzenek opravňujících k vyzvednutí kufrů v ekonomice není prostě dostatečné množství", každému by bylo jasné, že problém nespočívá v malém množství kufrů, ale v existenci falešných stvrzenek.

Literatura:

Block, W. (1991): "The Miser". In: Defending the Undefendable. San Francisco, Fox & Wilkes, 1991 Friedman, M. – Schwartz, A. (1960): A Monetary History of the United States: 1867–1960. Princeton, Princeton University Press, 1960
Friedman, M. (2002): The 1990s Boom Went Bust: What’s Next?. www.wsj.com (22. ledna 2002) Hayek, F. A. (1967): Prices and Production. New York, Augustus M. Kelley Publishers, 1967
Hayek, F. A. (1969): Profits, Interests, and Investment and Other Essays on the Theory of Industrial Fluctuations. New York, Augustus M. Kelley Publishers, 1969
Mises, L. (1966): Human Action. San Francisco Fox & Wilkes, 1966 
Mises, L. (1981): The Theory of Money and Credit. New Haven, Liberty Fund, 1981 
Revenda, Z. (2000): Centrální bankovnictví. Praha, Management Press, 2000 
Roepke, W. (1994): Economics of the Free Society. South Holland, Libertarian Press, 1994
Rothbard, M. (1995): "Deflation: Free or Compulsory" In: idem.: Making.Economic Sense. Auburn, Mises Institute, 1995
Rothbard, M. (2001): Peníze v rukou státu, Praha, Liberální institut, 2001 
Rothbard, M. (1995): Classical Economics. sv. II, Londýn, Edward Elgar, 1995 
Salerno, J. (2002): "An Austrian Taxonomy of Deflation", working paper, www.mises.org
Salerno, J. (1999): Money and Gold in the 1920s and 1930s: An Austrian View. The Freeman, říjen 1999
Selgin, G. (1997): Less Than Zero, The Case for a Falling Price Level in a Growing Ekonomy. Londýn, IEA Hobart Paper, č. 132, 1997
Šíma, J. – Šťastný, D. (2001): Centrální bankovnictví – iluzorní výdobytek civilizace. In Rothbard, M. (2001) Šíma, J. (2000): Trh v čase a prostoru. Praha, Liberální institut, 2000

Redakčně upravená verze tohoto textu vyšla ve Finance a úvěr, ročník 52, 10/2002, str. 539–549



Author: Josef Sima # QokyJosy20
Ekonomika2013-11-2022
-
 55%  ( 1 people voted )
+
Problem deflacie je, že politikom elite nabúrava tú ich Keynessovskú "kúlničku na dříví" ktorá fičí na HDP a dopyte. Lenže to je celé pitomina toto chápanie ekonomie. Pretože to ide proti logike, aj vývoju. My už totiž nesmerujeme vývoj dopredu ale tak, aby sa posporil dopyt. Napr. skracovaním životnosti výrobkov ... Ak mi niekto povie, že toto je jediná cesta, tak mu rovno odpovedám že je vôl a nepochopil podstatu. Zlá štruktúra priemyslu, priorít, zlý hodnotový rebríček. Tu je pes zakopaný ... Deflácia, resp. inflácia len odkrýva a odhaľuje celú tú ubohosť systému v plnej paráde .... aj s príslušným dopadom.

smartang # BohuPyki56
-
 58%  ( 2 people voted )
+
2013-11-20 12:38:23 d90c3016
To už skutočne hraničí s debilizmom! ..aj pre Josef Sima.. 20... Ak nejaký dej ...technicky, ekonomický , prírodny .aaa vykazuje znaky odchýlne od žiadúceho stavu..tie čidla, senzory .analýzátory.. gyrosakopy---..aaaa /okrem sprostých kotrb/ stanovujú , určujú proces návratu, vyváženosti ...a neviem čo ešte napísať--- do žiadúceho stavu. Koniec analýzam , koniec príkladov riešení ..koniec skúsenostným rozpisovačkááám: Ekonom stanoví postup nápravy , dá si to potvrdiť vládou ...a keď nedôjde k náprave... všetkých vykopať z funkcií ... A to platí aj pre EU.. Ináč vojna ..a úmyselné škodovanie resp opak -obohacovanie.
klopi # KyvoWavo40
-
 50%  ( 0 people voted )
+
2013-11-20 12:53:38 58d4289b
Odbornosť sa vykazuje jedným číslom! Ak odchýľka od plánu, predbežnej kalkulácie, žiadúceho stavu .. vy kazuje vo výsledku .. ČÍSLO rozdielne ako 8% nie je odbornosť . Je to "fušerina" a od takých "umelcov" ---tááá het.. Kradnú, zneužívajú sú hlúpi...nevedia...ani čo sa bude diať... keď to "pohnoja"...
klopi # KyvoWavo40
-
 50%  ( 0 people voted )
+
2013-11-20 13:05:34 58d4289b
A už som písal o prispenie k menému zoznamu ....budeme mať meidy in sviss zárobky...Dzurinda, ..nechcel Sk..republiku ---Čarnogursky...dialnica do KE.v r.2010... ... A len voliť a voliť...ich treba ..nezabú búú búúúúúúú...
klopi # KyvoWavo40
-
 50%  ( 0 people voted )
+
2013-11-20 13:22:54 58d4289b
A trochu pestrosti...Josef Sima 20... Bol som nedávno v u naších Českých aj v Prahoch....A videl som ten Staromestský orloj , aj v technickom múzeu....a otáčanie sa technických pomerových koliesok , ramien , všeliakých panáčikoch, vesmírnych telies a t d . A keby niekto zostrojil model inflácia- deflácia--úroky- zamestnanosť-percento zisku- vykorisťovania --rozbíjania hláv-stav hlúposti..- kradnutie..vojnoví stav..aaaaaa a nakoniec býčia riť z ktorej fučí terajší ekonomický prezent... No nemám ..toto....
klopi # KyvoWavo40
-
 50%  ( 0 people voted )
+
2013-11-20 13:51:00 58d4289b
najprv konstatovanie ...že klopi je snažiaci sa chudobný duchom ale vyrovnáva to kecaním...

k článku...
"Deflace-definiční znak zdravé ekonomiky"
celý článok je tupým obkecávaním niečoho čo sa v "kúrenárskej ekonomike" nazýva zvyšovaním teploty vody cirkulujucej v obehu...spevnovaním kurzu...v dosledku zvýšenia výkonu kotla-zvýšenia HDP a tým i DPH :-)))
V článku je vela nezmyslov...úplné magoriny...napr.Argentinske naviazanie pesa na dolár...to može urobit len debil...nastastie zase tu máme odpoved z aktuálneho dneška..ked Rusko predlozilo do štátnej dumy návrh zákona o zákaze držania dolára ...paráda...jedinú radost ktorú prezívam v tejto atomovou bombou zruinovanej gubernii-Slovensku...že existuje Rusko /ale i Madarsko/ ktoré nepustilo do gatí pred hnusnou zdegenerovanou zločineckou USa EUdemokratickou svoločou a prejavili sa ako svojprávne národy ktoré budú vzorom celému svetu..to ma teší v tomto hnusnom svete s tupými nevzdelanými ludmi...


brano # PelaSedo59
-
 55%  ( 1 people voted )
+
2013-11-20 21:21:08 4df7e017
loading...
Cely clanok je zbytocne obkecany. Autor mylne chape peniaze ako tovar. V sucasnom systeme je deflacia zla, pretoze ludia nemozu splacat dlhy a koncia na ulici. Peniaze nemozu byt tovar. Aj ked dnes sa tak chapu. A prave to neustale napasovavanie peniazi do myslenia tovaru je zle. Dlhy, narastli uz to takej miery, ze ani skoro nulove uroky nezvysuju ponuku penazi, pretoze sa rychlejsie splacaju dlhy stare - splacanim z novych uverov s nizsim urokom. Cela europa setri, staty skrtia, a preto je deflacia.
Riesenie je len jedno. Zmenit financny system.
Dam navrh:
Peniaze sa budu generovat automaticky kazdemu obcanovi SR priamo na ucet. 1SK za hodinu. Tieto vygenerovane peniaze sa nemozu nijako napasovavat na velkost ekonomiky. Aj keby bola deflacia, alebo inflacia 10% v polke sektorov ekonomiky. V takejto ekonomike by deflacia nevadila, pretoze by neexistovali dlhy, ktore musime platit bankarom. Deflacia bude znamenat len rast ekonomiky - produkcie. Bude jedno, ze zrazu nejaka korporacia najde tonu zlata v kremnici, nove peniaze na pokrytie tohoto bohatstva sa nevytvoria. Nebude existovat spriatelena banka, ktora jej da peniaze za 0% urok, aby podplatila politikov, vsetko vytazila a dobre si namastili vrecka banka aj korporacia, pritom ostatnym banka poziciava za 15%. To je podstata tohoto systemu. Banky a korporacie maju peniaze zadarmo a chudoba im to plati cez hypoteky a spotrebaky. Preto J&T a PENTA su take silne. Lebo maju banky a chapu systemu financii. Mozu vytvarat peniaze, platit politikov a svoje ksefty.
Financny system je hlavny dovod chudoby a prerozdelovania bohatstva od chudobnych k bohatym. Nie spolocenske zriadenie - demokracia, volny trh, ci komunizmus. Volny trh je jediny ferovy nastroj prerozdelovania podla schopnosti a vole ludi, ale bez slobodnych penazi je to fasizmus bank a ich kamaratskych korporacii. Politici to nezmenia, len ludia.

Anarchy # MefeCydi35
-
 50%  ( 4 people voted )
+
2013-11-20 22:45:09 bc7b6363
Pracujúci človek nemá čas čítať romány, iba talmud a kabala používajú nekonečné množstvo slov, v ktorých sa skrýva myšlienka, aj tá je na každej strane iná a od 1000 rabínov budete počuť 1000 rôznych interpretácií a všetci budú mať pravdu.

O pojmoch a dojmoch. Ekonomika je spoločenská veda, je to produkt ľudskej mysle, je subjektívna a odráža predstavy a želania autorov. Na zdôvodnenie a osprostenie más ľudí ekonomika zneužíva prírodné vedy, aby vytvorila zdanie objektivity, zdanie vedy.

Prírodné vedy sú nezávislé na vôli človeka, fungujú ako prírodné zákony či sa to človeku páči, alebo nie. Nie je v moci človeka tieto zákony zmeniť. Napr. genetika, matematika fyzika, chémia.

Prírodné vedy nútia človeka k objektívnemu spôsobu myslenia, ekonomika je duševný úlet do ríše snov.

Fyzická ekonomika pracuje s fyzikálnymi veličinami, meria váži, počíta. Vo fyzickej ekonómii stojí liter mlieka výrobné náklady + žiadúci zisk. V subjektívnej ekonomike stojí liter mlieka menej ako výrobné náklady a EÚ rozdeľuje dotácie podľa vlastnej úvahy, aj to sú dotácie na pôdu a iné veci a nie na mlieko.

Vo svete a zvlášť v EÚ tržný mechanizmus nefunguje, lebo je deformovaný dotáciami, clami, skrytou štátnou podporou... Viete si predstaviť model, kde by dotácie neboli a o výšku dotácií by sa znížili občanom dane a potraviny by boli rovnako dostupné ako dnes? Nastúpil by konkurenčný boj a lepší by prežil. To je len ilúzia, lebo farmári, až na výnimky, v celej západnej EÚ by zbankrotovali. Švajčiarsko dotácia na mlieko 80% z nákladov. Španielske, Holandské a Dánske odstavča 20 kg / 25 €, za to nekúpite ani krmivo, nie to ešte mzdy, energie a ostatné náklady. Slovensko predáva za najnižšie ceny v regióne, vyvážame suroviny a potravinové odpady s pridanou hodnotou dovážame, až 65%. Pracovné miesta nemáme, štát je bezmocný, EÚ diktuje, súdiť sa nesmiete lebo Srbsko! Najslôr ich humanitárne zbombardujú a teraz ich nútia do EÚ, aby ich mohli odrať z kože, tak ako ostatných Slovanov. Musíte si vybrať, alebo fyzická ekonómia, alebo ekonomická kabala diktátorov z EÚ.

Ani inflácia, ani deflácia nie sú o zdravej ekonomike tak, ako nie je zdravý ani tučný človek, dementný starec, cukrovkár... a to len preto, že sa príznaky vyskytujú plošne.
Inflácia pred zriadením FEDu, r.1800 - 1900, v USA bola 0, slovom nula. Inflácia a deflácia sú produktom ľudského mamonu, bankárov aj klientov a ich úžerníckych úrokov.

Definitiva # MunoLyhi27
-
 62%  ( 3 people voted )
+
2013-11-21 06:50:15 57f4ca0a
Definitiva,
na zenu mas neskutocne kvality a skvele myslienky, az mi je to cudne!

capko # KivySoke83
-
 50%  ( 0 people voted )
+
2013-11-21 09:25:05 5f67b480
capko
možno to bude nejaký transexuál

montenegro # NycyQywa82
-
 50%  ( 0 people voted )
+
2013-11-21 09:54:45 5057d10a
nemyslim,
taketo myslienky nepochadzaju z hlavy uchylaka :)

capko # KivySoke83
-
 50%  ( 0 people voted )
+
2013-11-21 10:03:33 5f67b480
Tak trochu.....Drfinitíva..27.. V žiadnom študijnom odbore, kde sa učí "nejaký" menegement či zrozumiteľnejšie riadenie, neexistujú BEZ odbornosti typu modelovanie, optimalizácia...! A pokiaľ sa týka samotnej ekonomiky , ktorá je charakteru národohospodárskeho, tak tieto kategórie , odbornosti sú povyšované --ako podmienka prijatia. Niektorí dejatelia ...aj z modelovania...získali Nobel- cenu--- M. Friedman... z podkarpatskej....rodák... Takže spájať existujúce.. ..len prírodnými vedami ..objavujúce...veci, zákonitosti .. je menej zložité .. ako riadenie ekonomicko-společenské, kde prevažuje subjektívne rozhodovanie. A toto rozhodovanie má svoje "MANTINELY" ---trajektóriu, mechanicko- pantografické obmedzenia, resp... ich vytváranie. /Ak inflácia stúpa... investície sú logický závislé-- treba sa peňazí... "zbavovať"...
klopi # KyvoWavo40
-
 50%  ( 0 people voted )
+
2013-11-21 11:30:49 58d4289b
a...capko..83 šup .šup--mimo--- ku kozičkám --prišla mamka --s mliečkom...
klopi # KyvoWavo40
-
 50%  ( 0 people voted )
+
2013-11-21 11:35:13 58d4289b
klopi ty chuj!
o com to zasa tocis?


capko # KivySoke83
-
 50%  ( 0 people voted )
+
2013-11-21 12:08:13 5f67b480
Je jasné... capko--83 ..že to bolo Vami pochopené všetko ...Čisté mliečko , alebo ..s kakaukom ... Ale teraz už určite ..šup..šup.. lebo bude treba vysvetľovať---s palicou.. pod perínku...a tíško rozmýšľať,počítať kozičky...
klopi # KyvoWavo40
-
 50%  ( 0 people voted )
+
2013-11-21 12:26:48 58d4289b
Klopi daj si lieky, zasa si vynechal davku? Vidis ze to ma na teba skarede dosledky...
Ked ti napisem, ze si chuj tak je to z mojho presvedcenia.
A nie ako ty pises kraviny len aby si ma urazil. Pises len aby si zareagoval. Klopi ale ty sa zbytocne nesnaz, ty ma nedokazes urazit!

capko # KivySoke83
-
 50%  ( 0 people voted )
+
2013-11-21 13:23:25 5f67b480
A k...Definitíva..27.."....Prírodné vedy nútia človeka k objektívnemu spôsobu myslenia, ekonomika je duševný úlet do ríše snov.." Nebudem to napádať, lebo si niekto bude myslieť, že obhajujem čosi. Základný rozdiel medzi prírodnými vedami a ekonomikou je v tom , že prírodovedné odbory objavujú skoro vždy to čo už je tu , čo existuje, čo sa vytvára , je vytvorené bez ľudského zásahu, prípadne podľa "OBJAVENˇYCH " zákonitosti -- existujúcich. Ekonomika je aj umením, tvorivým...aj neopakovateľným ...vždy je tam zásah osobnostný...jedinečnosť a individualita...sú znakmi ekonomiky.
klopi # KyvoWavo40
-
 50%  ( 0 people voted )
+
2013-11-21 14:10:36 58d4289b
Ekonomika nie je veda, len sa za ňu rada vydáva! Je to len jednoducho súhrn metód a nástrojov slúžiaci pri evidencií a spätnej kontrole spoločenskej výroby!

Len použitím niektorých matematických nástrojov využívaním optimilizačných metód, indexových metód a štatistiky sa ju niektorí pavedci snažia zaradiť do skutočných vedných disciplín, aj keď ďalej mali len informačný a kontrolný význam. Tieto do nej zaradené metódy a nástroje mali význam len v procese plánovitého rozvoja spoločnosti.

Čistý parazitivizmus je využívať tieto metódy pri tvorbe a obhajobe nadhodnoty - zisku, ktorá je mierou vykorisťovania človeka!

Slovienom a Slovanom zdar!

jan # PukiKyri51
-
 50%  ( 0 people voted )
+
2013-11-22 11:14:44 4e63add9
Klopi
Ak nejaký dej ...technicky, ekonomický , prírodny .aaa vykazuje znaky odchýlne od žiadúceho stavu..tie čidla, senzory .analýzátory.. gyrosakopy---..aaaa /okrem sprostých kotrb/ stanovujú , určujú proces návratu, vyváženosti ...a neviem čo ešte napísať--- do žiadúceho stavu. Koniec analýzam , koniec príkladov riešení ..k

Prosím popíšte žiadúci stav v súčasnej ekonomike. Potom o procese k tomu onému návratu, vyváženosti.


zvedavy # JaqiWyfu19
-
 50%  ( 0 people voted )
+
2013-11-22 17:05:56 b22875bc
... zvedavy..19... Tak trochu ináč... Je Vám známy nežiadúci stav súčasnej ekonomiky? Ak áno tak je to 180 stupňov opačne---jasné? zatiaľ ? Ak nie budeme pokračovať ...po vyjadrení sa Vašom...dobre?
Klopi # KafuKygu89
-
 50%  ( 0 people voted )
+
2013-11-22 17:44:09 58d4289b
..jan 51 Ak by bola Vaša pravda ..tvrdenia o ekonomike../parazitivizmus...pavedci... aaaa/ tak nie som si istý či by ste sa nemal obrátiť na Nórsku vládu a výbor pre udeľovanie Nobel-ceny, usmerniť ich "konečne " o Vašom presvedčení /zatiaľ sa dáva Nobel - cena aj za ekonomiku....Leontief.. Friedman..tu z blízka.. podkarpatie.rodáci...aaaaa množtvo iních,,,/
Klopi # KafuKygu89
-
 50%  ( 0 people voted )
+
2013-11-22 17:56:42 58d4289b
Klopi nie, nebudeme pokračovať. Chápeme sa. Viac netreba.
Bol so len zvedavý na Vašu sofistikovanú odpoveď.

zvedavy # JaqiWyfu19
-
 50%  ( 0 people voted )
+
2013-11-22 18:11:59 b22875bc

Meno:

Čo je tripcode?
Tripcode je hash hesla, pomocou ktorého môžete byť identifikovany od ostatných. Toto nevyžaduje registráciu a budete aj naďalej anonymný. Heslo sa neuloží na server.
Tripcode:
(odporúčané)
Čo je toto?
Anti-spam ochrana proti robotom. Vpíšte prosím dve číslovky v desiatkovej podobe.
dva   dva
(zadajte číslicami)

Podmienky používania služieb dolezite.sk beriem na vedomie a súhlasim s nimi. Kliknúť tu pre celý text.

Voliteľné URL video, obrázok alebo Google mapa:







Podporte nás aj cez BITCOINY



12KLBuVu1m6seK23BatQAMBtyngMKtKacn

V prípade, že chcete prispieť na chod dolezite.sk môžete tak učiniť zaslaním akéhokoľvek finančného príspevku na účet 420 208 3850 / 8360 mBank (SK47 8360 0000 0042 0208 3850), variabilný symbol: 4444.
Do účelu platby môžete uviesť Vaše meno, ktoré bude zverejnené s poďakovaním. Vyzbierané finančné prostriedky budú použité na skvalitňovanie a chod dolezite.sk.
Najlepšie za týždeň
Najčítanejšie za týždeň

Kde sa berú zlí ľudia?


  Kde sa berú zlí ľudia?
Sociologické a psychologické experimenty už zo svojej podstaty atakujú hranice porušovania etiky, morálky či práva. Nikdy sa ich nerobilo veľa a tie, ktoré sa kedysi vykonali, dnes už ...
Vládam sa začína Bitcoin páčiť
ZÁNIK SVOBODY JEDNOTLIVCE ZNAMENÁ ZÁNIK NAŠÍ (EUROATLANTICKÉ) CIVILIZACE. DOJDE NÁM TO JEŠTĚ VČAS?
KOHO V SKUTOČNOSTI CHRÁNI ŠTÁTNA OCHRANA SPOTREBITEĽA?

Porušovanie listového tajomstva v podaní Andreja Danka


Porušovanie listového tajomstva v podaní Andreja Danka
V dôsledku rozhodnutia Andreja Danka dochádza v NR SR k porušovaniu listového tajomstva. Ako totiž odhalil Igor Matovič z OĽaNO, predseda parlamentu nariadil, aby boli poslancom kontrolovan...
Konečne vyhrávame nad Čechmi, aspoň v rámci regulovania
Koncesionárske poplatky bolia a tak je to dobre
Potrebuje každý operačný program vlastné logo?

PROTIVLÁDNÍ DEMONSTRACE VE VENEZUELE SE VYMYKAJÍ KONTROLE, JSOU HLÁŠENY STOVKY ZRANĚNÝCH


PROTIVLÁDNÍ DEMONSTRACE VE VENEZUELE SE VYMYKAJÍ KONTROLE, JSOU HLÁŠENY STOVKY ZRANĚNÝCH
Středeční masové protivládní demonstrace ve Venezuele mají dalšího mrtvého a přes 160 zraněných, informovala dnes agentura DPA...
VENEZUELA, apríl 2017: ČIRÁ HRŮZA
KUBÁNCI CHTĚJÍ KAPITALISMUS
Venezuela a Farma zvířat

RAKOUSKÝ PREZIDENT ODHALIL SVÉ POSTOJE: „ŽENY, ZAHALTE SE“


RAKOUSKÝ PREZIDENT ODHALIL SVÉ POSTOJE: „ŽENY, ZAHALTE SE“
„Bude li sílit vlna antiislamismu, bude nutné rakouské ženy požádat, aby ze solidarity začaly nosit muslimské šátky.“ Tak se minulý týden vyjádřil rakouský prezident Alexander Van...
Jak zblbnout Francouze
MRAČNA NAD EVROPOU: MAJETKOVÉ DANĚ
RAKOUSKO NAŠLO ZPŮSOB, JAK OBČANŮM ZDANÍ VYHLEDÁVÁNÍ NA GOOGLU A VYSTAVOVÁNÍ NA SOCIÁLNÍCH MÉDIÍCH

SEVERNÍ KOREA ZAHÁJILA NEJVĚTŠÍ VOJENSKÉ MANÉVRY V HISTORII. USA A ČÍNA PŘED NEVZRATNÝMI NÁSLEDKY


SEVERNÍ KOREA ZAHÁJILA NEJVĚTŠÍ VOJENSKÉ MANÉVRY V HISTORII. USA A ČÍNA PŘED NEVZRATNÝMI NÁSLEDKY
Severní Korea spustila největší vojenské cvičení v dějinách. Přichází právě v době, kdy Kim Čong un zkoušel jaderné testy. Dvě největší světové mocnosti USA a Čína varuj...
TO PRAVÉ UMĚNÍ: UDĚLAT DEAL S KIMEM
Robot se konečně dostal do nitra bloku Fukušimy a hned se musel vrátit
India s nadrozmernými bankovkami a barterom

NA SOCIÁLNÍCH SÍTÍCH SE OBJEVILO VIDEO Z MASAKRU V ISTANBULU


NA SOCIÁLNÍCH SÍTÍCH SE OBJEVILO VIDEO Z MASAKRU V ISTANBULU
Na sociálnej sieti boli zverejnené drsné zábery z teroristického útoku v Istanbule. Kamerový systém totiž zachytil muža vyzbrojeného zbraňou pri streľbe na ľudí v klube i pred podnikom ...
MÉDIA MLČÍ. TISÍCE PALESTINSKÝCH A IZRAELSKÝCH ŽEN POŘÁDANÍ DVOUTÝDENNÍ POCHODY MÍRU
Cesta do Aleppa: co je pohřbeno propagandou
PŮJDEME DO MEKKY A VĚŘÍCÍ NEVRAŽDÍME

JIHOAFRIČANÉ SE VZDALI JADERNÝCH ZBRANÍ A CO ZA TO ZÍSKALI?


JIHOAFRIČANÉ SE VZDALI JADERNÝCH ZBRANÍ A CO ZA TO ZÍSKALI?
„Jestliže nebudete bojovat za právo, když můžete snadno zvítězit, jestli nebudete bojovat, když vítězství bude jisté a ne tak drahé, můžete dojít k okamžiku, kdy budete muset ...
Tyhle děti nepotřebují solární panely
Jak Evropská unie pomáhá Africe k chudobě
JAK JE TO S TÍM LVEM?

ČEHO JE SCHOPNÁ NOVÁ ČÍNSKÁ LETADLOVÁ LOĎ?


ČEHO JE SCHOPNÁ NOVÁ ČÍNSKÁ LETADLOVÁ LOĎ?
Druhá letecká loď vojenského námořnictva Čínské lidové osvobozenecké armády byla 26. dubna slavnostně spuštěna na vodu v přístavu Ta lien. Stala se první lodí této třídy, ...
Ako v Číne kapitalizmus vyrástol
Drazí Číňané, jste fakt drazí
Ekonomický příběh naší doby. Proč Čína dovolí kritiku na Facebooku

PROČ SE RUSŮM STÝSKÁ PO KOMUNISMU


PROČ SE RUSŮM STÝSKÁ PO KOMUNISMU
Nostalgie po sovětské éře je v Rusku široce rozšířená a socialistické ideje jsou i nadále nesmírně populární – z průzkumů pravidelně vychází najevo, že více než dvacet let po...
POLICEJNÍ BRUTALITA NA DEMONSTRACÍCH V RUSKU: KŘEČE PUTINOVSKÉ OLIGARCHIE?
STOVKY RUSŮ BYLO ZADRŽENO POTÉ, CO SE V NEDĚLI ZEMÍ PŘEHNALA VLNA PROTIKORUPČNÍCH PROTESTŮ
STALIN – GRUZÍNSKÝ TYGR: CESTA K MOCI (I.)

KORUPCIA AKO FENOMÉN ŠTÁTNEJ ROVNOSTÁRSKEJ SPOLOČNOSTI


KORUPCIA AKO FENOMÉN ŠTÁTNEJ ROVNOSTÁRSKEJ SPOLOČNOSTI
Každý si uvedomuje, že korupcia je vážny problém súčasnej spoločnosti. Už nie každý si uvedomuje, že korupcia ako rozkrádanie verejných zdrojov priamo súvisí s existenciou štátnej...
ŽURNALISTA VYŠETŘUJÍCÍ NEBEZPEČNOU CIA ZAVRAŽDĚN PŘI HAVÁRII „HACKNUTÉHO AUTA“
DANĚ JSOU PODVODEM POLITICKÝCH ELIT (I.)
Celosvetová vojna proti hotovosti

Masový vrah Volkswagen


Masový vrah Volkswagen
Viete čo je „emisné obviňovanie“? Ak produkujete emisie, ste zodpovedný za globálne otepľovanie a ďalšie negatívne efekty a keď sa diskusia rozbehne, tak sa ľahko premostí k ...
Nie, korporácie nie sú viac ako štáty
Microsoft kupoval draze. LinkedIn tleská daňovým rájům
Potemkinove emisie

Kedy už Bitcoin konečne padne?


Kedy už Bitcoin konečne padne?
Za napísanie tohto článku môže kamarát, ktorý sa rozhodol investovať do Bitcoinu. Pozrel si cenu a len povzdychol, že či je zase na 1000 dolároch. Samozrejme mojou odpoveďou bolo, že ...
Decentralizace všeho: Svět bez prostředníků na dosah
Kdo je Satoshi Nakamoto?
Jak svítí hodinky

KRYPTO 8: MĚNOVÝ DISENT


KRYPTO 8: MĚNOVÝ DISENT
Bitcoin není anonymní měna. Vývoj v kryptosvětě však ubíhá mílovými kroky a tuto mezeru zaplňují jiné kryptoměny. Pojďme se s nimi seznámit.
Bitcoin nám stresuje
KRYPTO 6: NA ROZCESTÍ. ROZŠTĚPÍ SE BITCOIN?
Bitcoin si naďalej drží hodnotu

Dronové války: Spojené státy s izraelskou technologií proti dronům IS


  Dronové války: Spojené státy s izraelskou technologií proti dronům IS
V Sýrii a Iráku vypukly dronové války. USA zakoupily do bojů s malými weaponizovanými drony „islámského státu“ izraelskou zbraň. Pentagon o detailech mlčí, ale podle odborníků tu ...
Druhá světová válka a její ekonomické důsledky
Nacionální socialismus a komunismus (3/4)
Nejpodstatnější otázka o ISIS, kterou si nikdo nepokládá

Voľby: ide o všetko/nič


Voľby: ide o všetko/nič
Po období vymývania mozgov „prispôsobilými“ prisťahovalcami, prichádza vymývanie volebné. Môžeme si to všimnúť množstvom billboardov po celom meste, kde už nevidíme reklamu na ...
Merkelovej a EU vôbec im neide o dobro ľudí ohrozených vojnou
EKONÓMIA PO LOPATE #2 – AKO JURKO KAPITÁL VYMYSLEL
V zajetí megalomanie

Štvrtý oriešok pre Popolušku


Štvrtý oriešok pre Popolušku
Už je to vonku. Druhé pokračovanie mimoriadne úspešnej filmovej rozprávky Tri oriešky pre Popolušku bude nepochybne najočakávanejšou televíznou premiérou tohtoročných Vianoc...
Máte nějakého nepřítele? Věnujte mu svoji televizi!
Jediho cesta k džihádu: Radikalizace Luka Skywalkera
Kterak lovci trofejí zachraňují lvy

Version:1.21 2013-06-18 Generated in 0.0511 s
handmade ručná výroba výrobky ručná práca predaj obchod handmade Náušnice náramky dekorácie Náhrdelníky Handmade obchod ručné práce hand made | zlata maska na tvar, kolagenova maska na tvar, kolagenova maska na oci, zlata maska na oci, cierna maska na tvar proti akne | dôležité informácie denné správy aktuálne spravodajstvo | good positive news inspirational stories articles | important actual news leaked informations spies spy espionage