Dokumenty
Obrázky
Videá
Fórum
 
 

Jak Evropská unie pomáhá Africe k chudobě


Jak Evropská unie pomáhá Africe k chudobě

Odstranění světové chudoby je podle OSN jedním z rozvojových cílů tisíciletí. Evropská unie má vlastní Strategii pro Afriku, ve které mj. říká: "Ve snaze účinně snížit chudobu bude EU v Africe podporovat rychlý a diverzifikovaný hospodářský růst." Analýza dopadů dvou největších programů Evropské unie, totiž Společné zemědělské a Společné rybářské politiky, však ukazuje nejen, že Evropská unie Africe a dalším rozvojovým zemím nepomáhá z chudoby ven, ale naopak hospodářskou situaci tamních obyvatel ještě aktivně zhoršuje.

I. Jak Africe škodí Společná zemědělská politika

Evropská unie je celní unií, jež se brání světovému zboží svým jednotným celním sazebníkem. Ten má přes deset tisíc položek na téměř tisíci stranách (PDF ). Kromě toho, jak známo, Evropská unie dotuje svoje vlastní zemědělce a každoročně chrlí tisíce stran textu nejrůznějších regulací. Tyto tři věci dohromady znamenají smrtící koktejl pro africké exporty a jsou tak jedním z hlavních důvodů chudoby a nestability v regionu.

Kareem (2011, s. 52) píše, že zejména země jako Portugalsko, Anglie, Francie, Belgie a Německo byly tradičními africkými exportními trhy, ale po založení Evropského společenství v roce 1957 se tyto vazby oslabily. Tabulka na s. 55 ukazuje některé položky z celního sazebníku:

fig1

EU má sice s Afrikou dohody (jako Lome nebo EBA), které africkým exportům v něčem ulevují, a díky tomu mají africké exporty snazší přístup na unijní trh než třeba čínské exporty, ale pro volný pohyb zboží z těchto zemí tyto dohody nestačí. (s. 61)

Celní sazby může kvalifikovanou většinou měnit Rada EU na návrh Komise, čl. 31 SFEU: "Společný celní sazebník stanoví Rada na návrh Komise." Kromě toho lze celní sazebník měnit i v rámci obchodních smluv se třetími státy (čl. 207 SFEU) nebo na základě asociační dohody (čl. 217 SFEU).

Nejde ale pouze o cla. Sice v posledních desetiletích cla pod tlakem WTO cla celosvětově klesají, ale zato rostou tzv. netarifní bariéry, např. sanitární a fytosanitární opatření (SPS).

Jednodušší modely ukazují dopad jednotlivých opatření na importy. Liu a Yue (2011) se zabývají pomeranči; Otsuki, Wilson a Sewadehová (2001) obilovinami, sušeným ovocem a ořechy; a Xiong a Beghin (2011) podzemnicí olejnou.

Kareem (2014) analyzuje dopad všech omezení, kterým musí jednotlivé produkty čelit. Např. import podzemnice olejné musí překonat osm produktových standardů, tedy ne pouze aflatoxin[1], kterým se ve studii zabývají Xiong a Beghin, ryby a rybí produkty musí překonat deset překážek, ovoce a zelenina dokonce jedenáct.

fig2

zdroj: Kareem (2014), s. 4.

Což se samozřejmě projevuje i na odmítání importů na hranicích EU:

fig3

Kareem (2014), s. 6. Konkrétní důvody pro odmítnutí ukazuje tabulka na str. 8.

Pokud jde o jednotlivé země, v roce 2002 byly nejvíce odmítány importy z Maroka, Namibie, Jihoafrické republiky, Egypta a Pobřeží slonoviny. V roce 2006 první příčky obsadily Ghana, Egypt a Nigérie, v roce 2012 opět Maroko a Egypt (ss. 9, 10).

Znepokojivý je i nárůst počtu těchto překážek. Např. ryby musely v roce 1995 projít přes 18 standardů, aby se dostaly na evropský trh, v roce 2000 to již bylo 27 a v roce 2012 dokonce 49.

Již zmiňovaný článek Otsukiho, Wilsona a Sewadehové (2001) studoval, jak unijní zpřísnění limitů na aflatoxin ovlivní obchod. Studie vycházela ze zkoumání regulatorních standardů v 15 zemích EU a v 9 afrických zemích. Závěry studie ukazují, že tyto zpřísněné standardy pro obiloviny, sušené ovoce a ořechy sice sníží počet úmrtí o 1,4 na miliardu obyvatel ročně (tedy asi 0,7 úmrtí ročně v EU), ale to za cenu 64% snížení afrických exportů oproti uplatňovaným mezinárodním standardům.

Článek na webu OSN zase zmiňuje, že Uganda by musela utratit 300 miliónů dolarů na vylepšení svých procesů zpracování medu a producenti kávy by museli zdvojnásobit svoje náklady, aby vyhověli standardům EU. Podle Komise pro Afriku, panelu vedeného Tony Blairem, by použití světových namísto unijních standardů na pesticidy u banánů znamenalo nárůst afrických exportů o 400 miliónů dolarů.

V roce 1996 zaznamenal Karel Kyncl: "Britské ministerstvo zemědělství zveřejnilo na počátku tohoto týdne údaje, které jsou mírně řečeno otřesné. Vyplývá z nich, že orgány EU daly zničit více než dva a půl milionu tun čerstvého ovoce a zeleniny, aby udržely uměle vysoké ceny tohoto zboží. V rámci své tzv. CAP vykoupila EU v roce 1993 od zemědělců jejich produkty za celkem 439 milionů liber šterlinků a potom ty produkty vyhodila na smetiště. Tady je pro lepší představu namátkou několik otřesných čísel: jablek takto přišlo nazmar 968 617 tun, hrušek 55 079 tun, květáku 126 727 tun, rajských jablíček 32 850 tun a mohl bych pokračovat dalšími tisícovkami tun zničených meruněk, broskví, nektarinek, citronů, mandarinek, hroznového vína, pomerančů a tak dále a tak podobně. To však není všechno. Na základě téže CAP například vyplácí EU jihoevropským pěstitelům tabáku jednu a čtvrt miliardy liber šterlinků za to, že produkují tabák tak nízké kvality, že se může prodávat jenom nevybíravým kuřákům ze zemí třetího světa hluboko pod cenou. A dalších 900 milionů liber stojí výroba podřadného vína, které se pak většinou přepaluje na průmyslový alkohol." (Viz Kyncl, Karel: "Společná zemědělská politika", v Gardenparty u Královny, Radioservis Praha, 1996, str. 63)

Takováto praxe se setkávala s odporem, proto Evropská unie přistoupila k tomu, že přebytky pod cenou vyváží do zemí třetího světa, a jak píše např. britský Independent: "Evropské země vyváží každý rok desítky tun dotovaného zboží do Africe, takže producenti nemohou konkurovat za rovných podmínek ani v domovské zemi."[2]

Mosambik tak podle Independentu přichází o 70 miliónů liber ročně a Jihoafrická republika vinou těchto distorzí přijde o 31 miliónů liber ročně. Na konci článku Independent píše, že Mosambik trpí hlavně kvůli cukerné politice EU. Ze stejného důvodu přišlo o práci 12 tisíc pracovníků ve Svazijsku.

Keňa, Nigérie a Senegal jsou zasaženy dotovanými euro-exporty obilí, západoafrické země jako Mali trpí importem dotovaného mléka. Ghanští a Senegalští farmáři zase nemohou konkurovat evropským dotovaným kuřatům a jejich tamní tržní podíl klesl ze 100 % na 11.

Novější článek v Guardianu poznamenává: Výzkum citovaný Overseas Development Institutem ukazuje, že africké a latinskoamerické země jsou zejména zasaženy společnou zemědělskou politikou. Studie z Lausannské univerzity argumentovala, že svět jako celek by získal zrušením "nejdistorznějších nástrojů společné zemědělské politiky a Evropa by získala nejvíce".

"Realokace zdrojů mezi světovými ekonomikami a tomu odpovídající tržní efekty by zvýšily světový HDP a blahobyt téměř o 33 miliard eur přičemž evropská ochrana hranic (nejrůznější dovozní překážky) je hlavním důvodem," tvrdí studie.

Podle analýzy think-tanku International Centre for Trade and Sustainable Development neznamená nedávná reforma společné zemědělské politiky pro africký export v podstatě žádnou změnu.

Razeen Sally, profesor z London School of Economics, říká: "Tato agenda implicitní harmonizace standardů, zaměřená na zvyšování standardů rozvíjejících se zemí na úroveň rozvinutých zemí, je nyní tou nejzákeřnější silou ve WTO. Výsledkem by byla dodatečná vrstva regulatorních bariér v rozvinutých zemích, které by zavřely cestu levným exportům z rozvíjejících se zemí."

Co se explicitních cel a kvót týče, Evropská unie od těchto tradičních ochranářských praktik ustupuje ve prospěch hůře odhalitelných netarifních bariér, které jsou popsány výše. Pokud si vezmeme např. Tunisko a Egypt (země zahrnuté v tzv. Evrops ké politice sousedství), vypadá situace následovně:

S Egyptem má EU uzavřenu asociační dohodu, která egyptským exportérům zajišťuje bezcelní přístup pro výrobky zpracovatelského průmyslu a preferenční zacházení pro zemědělské a rybářské produkty. V praxi to znamená, že např. pomeranče, datle, fíky, ananasy nebo buráky z Egypta clům nepodléhají.

V případě Tuniska již existuje kvóta na dovoz pomerančů, a to 22 miliónů kg pro rok 2015. Nad tuto kvótu už pomeranče podléhají clu. Stejně tak olivový olej nepodléhá clu do množství56 tisíc tun ročně. Avšak na datle je clo 7,7 %; na čerstvé fíky 5,6 % a 8 % na sušené; na ananasy 5,8 % podle celního sazebníku. Při čtení těchto čísel si nelze nevzpomenout na článek Strategické skopové autora Dana Šťastného.

Tyto smlouvy o volném obchodě jsou ovšem klasickými eurosmlouvami, které sice v prvních článcích odstraňují celní bariéry, ale v dalších článcích to doženou větami o sbližování právních systémů (čímž se v eurospeaku myslí přebírání evropského acquis communautaire), finančích regulací, antidiskriminačních směrnic apod. Viz např. čl. 51 53 asociační dohody s Tuniskem nebo čl. 47 49 a 61 asociační dohody s Egyptem.

II. Africe škodí také společná rybářská politika

Jak píše Nguyen (2012), s. 113: "Evropská unie je obviňována, že záměrně vytěžuje západoafrické pobřežní vody pro vlastní účely a tamním zemím škodí. Západoafrické země jsou teď v situaci, kdy jsou místní rybolovy na pokraji kolapsu, což nutí lidi z těchto zemí ilegálně imigrovat do Evropy skrz španělské Kanárské ostrovy."

Společná rybářská politika prošla v roce 2002 reformou, ale sama Evropská komise v roce 2011 přiznala, že svoje cíle z roku 2002 nenaplnila. V témže dokumentu (s. 11) napsala EK, že výměty[3] dosahují 1,7 miliónů tun ročně, což je 23 % celkových úlovků. Rybářské kvóty jsou totiž založeny pouze na vykládce úlovků, ne celkovém úlovku.

To znamená, že pokud rybářská loď chytá dva druhy ryb, které se obvykle nacházejí pospolu, a na jeden druh už naplnila kvótu, avšak na druhý ne, loví ryby dále tak, aby naplnila kvótu i na ten druhý druh. Přebytečný úlovek prvního druhu odhodí zpět do moře. Již jednou vylovené ryby jsou ale často mrtvé nebo tak poraněné, že po návratu do moře již poslouží nanejvýše jako potrava pro predátory.

Podle Evropské komise (2010) byly kvóty mezi lety 2003 a 2010 o 47 % vyšší než udržitelné kvóty doporučené vědci. Podle Hogana (2003) se mezi 60. a 90. lety zvýšil tlak na západoafrickou rybí populaci hned šestinásobně, především zásluhou evropských, ruských a asijských flotil.

V roce 1999 bylo v evropských vodách 55 % rybí populace přetěženo (O’Riordan 1999[4]). Proto se evropští rybáři vydávají do třetích zemí. Evropská unie s těmito často chudými a zkorumpovanými třetími zeměmi vyjedná mezinárodní smlouvu, která je velice výhodná pro evropské rybáře, ale již méně pro obyvatele této třetí země.

Kaczynski a Fluharty (2002) tak uvádí: "Evropský rybolov profitoval ze ziskového přístupu do kdysi bohatých senegalských vod, zatímco EU a senegalská vláda na něj uvalila pouze několik málo restrikcí."

V případě Senegalu mělo rybaření ze strany EU, Ruska a Asie negativní vliv na místní malé rybáře a rybářské komunity, kterým velké rybářské lodě vytěžily moře, přičemž těmto lodím nemohou malí rybáři konkurovat. Tím je EU jednak připravila o možnost exportovat tyto ryby do EU a jednak se spotřebitelům na místních trzích zvedly ceny ryb (Brown 2005).

Přestože Senegal odmítl podepsat s EU novou dohodu, evropští rybáři mají do jeho vod stále přístup, pokud tam vstupují jako joint venture s nějakou senegalskou společností, přičemž zhruba 80 % přidané hodnoty jde evropským operátorům. (Iossa a kol. 2008, s. 6) Tímto trikem se evropské lodě také vyhnou unijním kontrolám a regulacím.

New York Times píše o případu Mauritánie, jejíž vláda se nechala Evropskou unií koupit za částku představující pětinu mauritánského vládního rozpočtu a rozhodla se ignorovat, že její moře budou absolutně vytěžena. Humři už úplně vymizeli, nyní se zmenšuje populace chobotnic.

Podobné příběhy jsou i v dalších zemích. Rybáři popisují, jak dříve dokázali uživit rodinu tím, co nachytali na jedné piroze[5], ale nyní jim jich nestačí ani pět. A proto utíkají do Španělska. New York Times popisuje několik takových příběhů.

Nejenom, že evropští rybáři mají velmi levný přístup do moří třetích zemí, evropští daňoví poplatníci jim posílají nemalé dotace, jak rozebírá Science Daily (2013):< /p>

fig4

75 % přístupových poplatků do afrických moří přitom platí za rybáře vlády, které rybářům často dále platí vybavení nebo palivo. To rybářům umožňuje investovat do stále větších a efektivnějších lodí, které dokáží moře více vytěžit.

Přístupové poplatky se pohybují od 300 000 eur u Rovníkové Guiney po 175 miliónů eur u Maroka. Obdobná čísla jako Science Daily ukazuje i Inlyckyj (2007). Ilnyckyj dále uvádí (s. 6):

"Komunity drobných rybářů bývají kriticky závislé na rybích zdrojích pro svoji obživu a bezpečnost svého živobytí a jsou velmi zranitelné externími tlaky a šoky. Tyto komunity jsou velmi dynamické a poskytují významnou přímou a nepřímou zaměstnanost. Jsou náročné na pracovní sílu (tj. nevyžadují velký kapitál pozn. překl.) a obecně rovnostářské v tom smyslu, že se v nich nevyskytují příjmové nerovnosti. Drobní rybáři jsou obvykle dobře integrováni do uspořádání místních trhů, takže mají pozitivní dopad na potravinovou bezpečnost a genderové zapojení (protože ženy jsou často klíčovými hráči ve zpracování ryb a marketingu)."

V případě Španělska se dokonce mluví o neokolonialismu a o znovuzrození Armady. Španělsko mezi lety 2000 a 2006 dostalo polovinu evropských rybářských dotací, čtyřikrát více než druhá Itálie. Greenpeace (2012) ukazuje, že španělští rybáři v tomto období dostali 1,6 miliard eur evropských dotací a dalších 630 miliónů eur národních dotací, což odpovídá čtvrtině španělského úlovku, a španělský rybář tak v průměru obdržel 27 tisíc eur.

Charles Clover nazval jednu kapitolu svo jí knihy "Okrádání chudých, aby se bohatí najedli", kde ostře kritizuje, že u západoafrických břehů se nachází 200 španělských traulerů[6].

Greenpeace dále uvádí, že to, co uloví jeden trauler za den, uloví 56 tradičních mauritánských pirog za rok. Výměty z jednoho rybářského výjezdu takového trauleru by rok sytily 34 tisíc Mauritánců.

fig5

fig6

Zdroj ilustrací: Greenpeace (2012)

Evropská unie přitom porušuje vlastní primární právo. Čl. 130u Maastrichtské smlouvy uvádí: "Politika Společenství v oblasti rozvojové spolupráce [...] podporuje: trvalý hospodářský a sociální rozvoj rozvojových zemí, a především těch nejvíce znevýhodněných z nich; boj proti chudobě v rozvojových zemích."

III. Závěr

Jak ukazuje tato analýza, je v moci Evropské unie výrazně pomoci Africe i bez toho, aby do Afriky posílala více rozvojové pomoci. Dokonce je v moci Evropské unie zmírnit příval afrických uprchlíků, protože někteří prchají z důvodů, jež Evropská unie sama vyvolala svojí neobratnou zemědělskou a rybářskou politikou.

Omezení nebo zastavení společné zemědělské politiky a zracionalizování rybářské politiky, zejména co se týče razantního snížení kvót a zastavení vykořisťování zemí třetího světa, pomůže jak těmto chudým zemím, tak samotné Evropské unii.

Analýza nezmiňuje destabilizaci regionu konfliktem v Libyi apod., což je další oblast vztahů mezi EU a Afrikou, jež může tuto analýzu rozšířit.


[1] Aflatoxiny jsou v přírodě běžná skupina mykotoxinů produkovaných řadou druhů plísní z rodu Aspergillus, zejména Aspergillus flavus a Aspergillus parasiticus. Aflatoxiny jsou toxické a patří mezi nejsilnější známé karcinogeny. Viz.

[2] Citace zahraničních zdrojů přeložil autor analýzy.

[3] Výměty: ta část celkového organického materiálu živočišného původu v úlovku, která je vyhozena nebo shozena do moře, a to z jakéhokoli důvodu. Nezahrnuje rostlinný materiál a odpad ze sběru, např. vnitřnosti. Výměty mohou být mrtvé nebo živé.

[4] O’Riordan, B. (1999) EU Distant Water Fisheries: Who Pays and Who Benefits? El Anzuelo: European Newsletter on Fisheries and the Environment, Volume 3 (1999).

[5] Piroga je domorodá dlabaná lodice, která je vyráběna vydlabáním z jediného kusu kmenu.

[6] Rybářský parník nebo motorová loď pro lov ryb vlečnými sítěmi. Viz.

Za odbornou pomoc s přípravou článku děkuji Tomáši Grygarovi, Petru Machovi a expertům z UKIPu.



Author: MARTIN PANEK # MuqoXepi87
Afrika2015-12-046
-
 55%  ( 1 people voted )
+
20 000 lidí je za uchování evropských tradic
20 # DanuGuvo24
-
 50%  ( 0 people voted )
+
2015-12-06 23:01:59 4faafecd
text mi to vyhodilo
20 # DanuGuvo24
-
 45%  ( 1 people voted )
+
2015-12-06 23:06:37 4faafecd
A čo by tí černoškovia robili aby boli bohatší? Fetujú a intelekt majú tak nízky, že si zaslúžia chudobu.
VypIta placacka # CevePyli42
-
 42%  ( 2 people voted )
+
2015-12-07 10:18:00 b229a2f8
O tom (na co svaluje článek) to neni.
Faktem zůstává, že rodiny jsou vytlačovány "vlastními" STÁTNÍMI VLÁDAMI na takzvané okrajové neúživné půdy a odříznuti od reálných zdrojů (to nenahraděj nějaké státní pseudopeníze) = kapitálu.

zdr # TuhuBejo13
-
 50%  ( 0 people voted )
+
2015-12-07 12:07:44 4e88b6e5
Jinými slovy- není jim prostě na to přiznáno (státní) právo, šmitec. Okrádání jedinců organizovanou vrchností je všude na světě pramenem bídy.

zdr # TuhuBejo13
-
 50%  ( 0 people voted )
+
2015-12-07 12:09:23 4e88b6e5
A čo keby sa poslalo napríklad 10 milionov Belgičanov do Afriky --za tých pozabíjaných ..ich monarchom,/v Belgickom Kongu. / potom 10 milionov /franckoch/ do Alžírska, ďalej 5 milionov Talianských /"šaleňakoch" do Habešu. a 25 milionov USA -kov na prevýchovu . A Afrika by začala byť rovnocenná --dajme tomu USA...Čo vy nato ..
klopi # KyvoWavo40
-
 50%  ( 0 people voted )
+
2015-12-07 18:39:43 58d4289b
loading...

Meno:

Čo je tripcode?
Tripcode je hash hesla, pomocou ktorého môžete byť identifikovany od ostatných. Toto nevyžaduje registráciu a budete aj naďalej anonymný. Heslo sa neuloží na server.
Tripcode:
(odporúčané)
Čo je toto?
Anti-spam ochrana proti robotom. Vpíšte prosím dve číslovky v desiatkovej podobe.
sedem   dva
(zadajte číslicami)

Podmienky používania služieb dolezite.sk beriem na vedomie a súhlasim s nimi. Kliknúť tu pre celý text.

Voliteľné URL video, obrázok alebo Google mapa:








Podporte nás aj cez BITCOINY



12KLBuVu1m6seK23BatQAMBtyngMKtKacn

V prípade, že chcete prispieť na chod dolezite.sk môžete tak učiniť zaslaním akéhokoľvek finančného príspevku na účet 420 208 3850 / 8360 mBank (SK47 8360 0000 0042 0208 3850), variabilný symbol: 4444.
Do účelu platby môžete uviesť Vaše meno, ktoré bude zverejnené s poďakovaním. Vyzbierané finančné prostriedky budú použité na skvalitňovanie a chod dolezite.sk.
Najlepšie za týždeň

Migranti potrebujú tábory v Afrike


Migranti potrebujú tábory v Afrike
Migranti stále trápia Európsku úniu. Európska rada sa preto rozhodla nielen nabádať členské štáty EÚ k spolupráci v oblasti bezpečnosti, ale začala opäť tlačiť na relokáciu ...
SOCIÁLNÍ NEPŘIZPŮSOBIVOST JAKO BUDOUCÍ NORMALITA
Raketa, která je skutečně na baterky
ÚKOL ZNÍ JASNĚ: ZNIČIT TRUMPA

Zmenšování úlohy státu: lekce z Nového Zélandu (1/2)


Zmenšování úlohy státu: lekce z Nového Zélandu (1/2)
Pokud si myslíte, že není možné dramaticky redukovat počet státních zaměstnanců, radikálně rušit regulace a dotace odvětví, či zavést i do takových sektorů jako je vzděláván...
Osem boháčov, ktorí obohatili všetkých
Nepoužívejte pojem přerozdělování
TRUMP: POLITIKA MERKELOVÉ JE KATASTROFÁLNÍ OMYL, Z BREXITU UDĚLÁME VELKOU VĚC

Pre štát sme všetci „kyselinári“


Pre štát sme všetci „kyselinári“
Pamätáte si ešte na kauzu „kyselinári“? Boli to mafiáni, ktorí si vybavovali účty medzi sebou tým, že sa vzájomne zabíjali. Zabíjali aj nepohodlných svedkov, najmä tzv. biele ...
O ÚROVNI RESTAURACÍ ZA KOMUNISTŮ BY BYLO LEPŠÍ MLČET. BYLA PŘÍŠERNÁ
Viditeľná ruka politiky
Politika trhu práce zvyšuje nezamestnanosť

Málo bolo Castra?


Málo bolo Castra?
Vyše 15.000 Kubáncov zabitých, vyše 100.000 uväznených a 2 milióny v emigrácii. To všetko od roku 1959, počas vlády komunistického diktátora Fidela Castra...
Kuba - ako je to tam naozaj?
V čem je Castro jako minimální mzda
KRIZE VE VENEZUELE POKRAČUJE. A NIKDO NECHCE PŘIZNAT, ŽE ZA TO MŮŽE SOCIALISMUS

Nepodmienený príjem – revolúciu nečakajme


Nepodmienený príjem – revolúciu nečakajme
Fínsko experimentuje. 2000 nezamestnaným bude vyplácať dva roky nepodmienenú dávku 560 eur. Diskusia o nepodmienenom dostala novú dávku paliva.
TŘETÍ GENERACE
SOCIÁLNÍ NEPŘIZPŮSOBIVOST JAKO BUDOUCÍ NORMALITA
Migranti potrebujú tábory v Afrike

India s nadrozmernými bankovkami a barterom


India s nadrozmernými bankovkami a barterom
Posledné dva týždne sa tešili najmä obchodníci s Bitcoinom, keďže jeho cena je aktuálne na úrovni viac ako 950 dolárov a očakáva sa kedy pokorí tisícku. V poslednom prehľade roku 2016...
V severokórejských baniach a kameňolomoch otročia malé deti, dokazujú videonahrávky
Indovia bez peňazí aj bez zlata
Indovia investujú do Bitcoinu

NA SOCIÁLNÍCH SÍTÍCH SE OBJEVILO VIDEO Z MASAKRU V ISTANBULU


NA SOCIÁLNÍCH SÍTÍCH SE OBJEVILO VIDEO Z MASAKRU V ISTANBULU
Na sociálnej sieti boli zverejnené drsné zábery z teroristického útoku v Istanbule. Kamerový systém totiž zachytil muža vyzbrojeného zbraňou pri streľbe na ľudí v klube i pred podnikom ...
MÉDIA MLČÍ. TISÍCE PALESTINSKÝCH A IZRAELSKÝCH ŽEN POŘÁDANÍ DVOUTÝDENNÍ POCHODY MÍRU
Cesta do Aleppa: co je pohřbeno propagandou
PŮJDEME DO MEKKY A VĚŘÍCÍ NEVRAŽDÍME

JIHOAFRIČANÉ SE VZDALI JADERNÝCH ZBRANÍ A CO ZA TO ZÍSKALI?


JIHOAFRIČANÉ SE VZDALI JADERNÝCH ZBRANÍ A CO ZA TO ZÍSKALI?
„Jestliže nebudete bojovat za právo, když můžete snadno zvítězit, jestli nebudete bojovat, když vítězství bude jisté a ne tak drahé, můžete dojít k okamžiku, kdy budete muset ...
Tyhle děti nepotřebují solární panely
Jak Evropská unie pomáhá Africe k chudobě
JAK JE TO S TÍM LVEM?

ÚKOL ZNÍ JASNĚ: ZNIČIT TRUMPA


ÚKOL ZNÍ JASNĚ: ZNIČIT TRUMPA
A česká a slovenská média se toho úkolu ujala zodpovědně. Kam se v mediální sféře hnete, narazíte na koncentrované výkaly, mazaně skládané titulky a snahu jakoukoliv „standardn...
INAUGURAČNÍ PROJEV D. TRUMPA: MÝTY A POVĚRY?
KDO PLATÍ PROTESTANTŮM ZA NARUŠENÍ TRUMPOVY INAUGURACE?
Jaký bude Trump?

Sovětský svaz nezahynul na zahraniční spiknutí, ale na svou zaostalost


Sovětský svaz nezahynul na zahraniční spiknutí, ale na svou zaostalost
Na tuto zdánlivě jednoduchou otázku umí odpovědět každý trochu sečtělejší student: 8. prosince 1991. Zrovna jsme oslavili 25. výročí této události. I když oslavili… Někdo ji možn...
PUTIN UVEDL VTIP, KDE KONČÍ RUSKÉ HRANICE
Genetici konečně odhalili podstatu tajemné sovětské biologické zbraně
99. výročí VŘSR — bolševické revoluce v Rusku (I/II)

Zprivatizovat: Vlády selhávají v ochraně ohrožených druhů


Zprivatizovat: Vlády selhávají v ochraně ohrožených druhů
Ochrana ohrožených zvířecích druhů je oblastí, kde většina ekonomů tvrdí, že zde existuje tržní selhání. Kvůli tomu se většina lidí domnívá, že tato služba může být zaji...
IRACIONÁLNA VIERA V DOBROTIVÝ ŠTÁT SPÔSOBUJE ĽUDSKÉ TRAGÉDIE
KOMUNISMUS A KANIBALISMUS V SSSR
Chcete vyhrát válku proti drogám? Stačí vyhlásit mír

Nie, korporácie nie sú viac ako štáty


Nie, korporácie nie sú viac ako štáty
Ovplyvňovanie politického rozhodovania záujmovými skupinami je trvalý a v ľudskej spoločnosti viac menej neriešiteľný (len manažovateľný) problém. Záujmové skupiny majú rôzne zlož...
Microsoft kupoval draze. LinkedIn tleská daňovým rájům
Potemkinove emisie
Kontroverzné prevádzkové podmienky serveru Vimeo vs. autorské práva

Čína narobila chaos s Bitcoinom


Čína narobila chaos s Bitcoinom
Za posledné dva týždne sa so správami o Bitcoine roztrhlo vrece. Vďačíme tomu najme Číňanom, ktorí vyvolali chaos. Avšak okrem ceny sa objavili aj iné správy, či už o jeho akceptá...
Silný rok Bitcoinu a kryptografie
Ekonómia vianočných darčekov
VEGANSKÁ MARXISTICKÁ RESTAURACE BYLA UZAVŘENA, NEBOŤ HOSTÉ NEBYLI OCHOTNI ČEKAT 40 MINUT NA SENDVIČ

Druhá světová válka a její ekonomické důsledky


Druhá světová válka a její ekonomické důsledky
Spočítat lidské oběti druhé světové války je obtížné. Vyčíslit její ekonomické důsledky hraničí s nemožností. Jisté je pouze, že byly nedozírné. Hospodářské následky vá...
Nacionální socialismus a komunismus (3/4)
Nejpodstatnější otázka o ISIS, kterou si nikdo nepokládá
Kult jménem válka

Voľby: ide o všetko/nič


Voľby: ide o všetko/nič
Po období vymývania mozgov „prispôsobilými“ prisťahovalcami, prichádza vymývanie volebné. Môžeme si to všimnúť množstvom billboardov po celom meste, kde už nevidíme reklamu na ...
Merkelovej a EU vôbec im neide o dobro ľudí ohrozených vojnou
EKONÓMIA PO LOPATE #2 – AKO JURKO KAPITÁL VYMYSLEL
V zajetí megalomanie

Štvrtý oriešok pre Popolušku


Štvrtý oriešok pre Popolušku
Už je to vonku. Druhé pokračovanie mimoriadne úspešnej filmovej rozprávky Tri oriešky pre Popolušku bude nepochybne najočakávanejšou televíznou premiérou tohtoročných Vianoc...
Máte nějakého nepřítele? Věnujte mu svoji televizi!
Jediho cesta k džihádu: Radikalizace Luka Skywalkera
Kterak lovci trofejí zachraňují lvy

Version:1.21 2013-06-18 Generated in 0.0741 s
Chemický peeling Bratislava Peeling aha kyselinami chemicky peeling v Bratislave aha kyseliny bratislava Kozmetický salón Bratislava Kozmetika Bratislava Hĺbkové čistenie pleti Bratislava Salón krásy Bratislava | private label cosmetics, custom made cosmetic, skin care manufacturer, custom made cream, custom lip stick lip balm | Chemický peeling v Bratislave aha chemicky peeling v Bratislave Chemicky peeling Bratislava peeling aha kyselinami v Bratislave Kozmetický salón v Bratislave Kozmetika Bratislava Hĺbkové čistenie pleti Bratislava Salón krasy Bratisalava | Hĺbkové čistenie pleti v Bratislave Hĺbkové čistenie pleti Bratislava Kozmetika Bratislava Chemicky peeling bratislava peeling aha kyselinami Bratislava peeling aha kyselinami v Bratislave Cistenie pleti hĺbkové Bratislava Skin scrubber omladenie pleti bratislava regeneracia pleti bratislava ultrazvukove cistenie pleti bratislava mezoterapia bratislava | Kozmetický salón v Bratislave salón krásy Bratislava Kozmetický salón bratislava kozmetika Bratislava Kozmetika v Bratislave omladenie pleti Bratislava regenerácia pleti Bratislava beauty salon bratislava chemicky peeling bratislava hlbkove cistenie pleti bratislava Mezoterapia Bratislava Mezoterapia v Bratislave Omladenie pleti v Bratislave Regeneracia pleti v Bratislave Omladenie pleti kyselinou hyaluronovou