Dokumenty
Obrázky
Videá
Fórum
 
 

Klíčová místa TTIP nemají se svobodným obchodem nic společného


Klíčová místa TTIP nemají se svobodným obchodem nic společného

"Z velké části jde o dojednávání nejrůznějších ústupků velkým firmám například v oblasti zemědělské výroby, za které je jim nabízena nějaká protihodnota," říká k jednáním o transatlantické obchodní dohodě rektor vysoké školy CEVRO Institut Josef Šíma. Jaký je podle něj recept na rozvoj volného obchodu?

Evropská komise v současné době chystá novou obchodní a investiční strategii EU. Obchodní politika je podle mnohých možnost, jak Unii definitivně vyvést z ekonomické krize a zajistit jí pevné místo v globálním světě. Jak tyto snahy vnímáte?

Obchod je nepochybně jednou z cest, které vedou z krize, a globalizace poskytuje řadu možností, jak ho rozvíjet. Je však otázka, zda je vhodné politicky stanovovat celokontinentální priority a upřednostňovat některé části světa jako odbytiště pro evropské výrobky. Podstatou obchodu je experimentování, flexibilita a inovativní chování podnikatelů, nikoliv rigidní politické plánování. Když se podíváme do minulosti, ukazuje se, že všechny obchodněpolitické evropské strategie obsahovaly hezky znějící prohlášení a strategie, jak "dohnat a předehnat", ale realita byla vždy jiná. Politické vize se většinou ukázaly být jen cárem papíru.

Z toho plyne poučení hnací silou ekonomiky, která zajistí zvýšení naší životní úrovně, je flexibilní podnikatelské prostředí, nikoli setkávání politických špiček a vybírání priorit, které v praxi nebudou fungovat. Podívejte se, jak málo jsou politici schopni činit rozumná hospodářsko-politická opatření, jedná-li se o relativně jednoduché domácí problémy dneška. Z jakého důvodu bychom měli věřit, že budou úspěšnější, hovoříme-li o strategickém plánování obchodních toků mezi kontinenty v budoucích desetiletích. Věřme podnikatelům, kteří riskují vlastní peníze, spíše než politikům, kteří hazardují s penězi daňových poplatníků.

To znamená, že by se měl obchod rozvíjet jakýmsi přirozeným tempem, aniž bychom přemýšleli o hlubší strategii?

Je velmi svůdné sepsat politický dokument a říci: "Budeme podporovat export výrobků s vyšší přidanou hodnotou", nebo "Budoucnost leží v Číně a celé pacifické oblasti". Co to ale znamená? Neexistuje jedna nejlepší cesta pro všechny, neexistuje nejlepší partnerský region pro místní podnikatele. Existují podniky různých velikostí, které jsou zapojeny do obchodních sítí po celé zeměkouli. A v těchto podnicích jsou lidé, tisíce lidí, kteří neustále přemýšlejí o obchodní strategii pro daný podnik. Hledají nové trhy, nové obchodní partnery, zlepšují vztahy s dodavateli i odběrateli, učí se ze svých chyb a omylů, reagují na změny technologií, hospodářské krize a tak dále. Nikde nevzniká potřeba, aby politik který toho v principu o podnikání příliš mnoho neví podnikatelům a firmám říkal, co mají vyrábět a kde to prodávat. Ta celá myšlenka je směšná.

Firmy potřebují jen stabilní prostředí pro své podnikání. Potřebují mít k dispozici stabilní právní rámec, funkční soudy, flexibilní zákoníky práce a nezpolitizované banky nebo důvěryhodné finanční trhy. Následně je jen třeba neodrazovat investory a obchodníky od jejich aktivit vysokým zdaněním nebo komplikacemi pro podnikání, jež mají povahu nedaňových překážek. To je osvědčený základ rozvoje obchodu a prosperity jak mezinárodně, tak pro domácí ekonomiku.

Má pak tedy uzavírání dohod o volném obchodu smysl?

Bilaterální i mezinárodní multilaterální smlouvy o obchodu jsou důležité, pokud skutečně odstraňují překážky obchodu, a tím vytvářejí prostor pro svobodný obchod. To však vůbec není zaručeno, i když má daná smlouva posílení svobodného obchodu v názvu či preambuli. V minulosti některá jednání bariéry obchodu opravdu prolomila. Jako příklad lze uvést ustavení Všeobecné dohody o clech a obchodu (GATT) a následně Světové obchodní organizace (WTO). Tyto dohody signalizují závazek smluvních stran, že učiní kroky směrem k odstranění překážek obchodu, a stanoví tak nediskriminační pravidla chování vlád, na jejichž plnění dohlíží nezávislá třetí strana.

Jak je to s bilaterálními smlouvami?

Bilaterální smlouvy samozřejmě mohou fungovat také, a stejně tak lze odstranit překážky obchodu unilaterálně. Každá vláda může o své vůli jednoduše říci, že nebude dovážené zboží zatěžovat daněmi, a tím svým občanům poskytnout ohromné výhody obchodu bez politických bariér. Vlády však typicky životní úroveň svých občanů snižují tím, že jim komplikují přístup k levnému zahraničnímu zboží, navzdory učení ekonomie i navzdory historické zkušenosti. Zrušit překážky obchodu je v principu velmi jednoduché a lze to učinit na několika řádcích. Historické smlouvy či zákony odstraňující obchodní bariéry byly v podstatě vždy krátké a stanovovaly de facto pouze harmonogram otevírání trhu. Případně se v nich jednoduše prohlašovalo, že obchodu nebudou kladeny překážky. Smlouvy, které se uzavírají dnes, mají naproti tomu tisíce stránek a vznikají léta, někdy i desítky let. V tom právě spočívá velké nebezpečí, neboť jsou ukázkami politicky řízeného obchodu, nikoli aktu, který nastoluje svobodu obchodovat. I když se v názvu takovýchto smluv může termín svobodný obchod objevovat, ve skutečnosti jde spíše o kompromis mezi silnými zájmovými skupinami, které si zajištují, aby to byly právě ony, a nikoli spotřebitelé, kdo bude rozhodovat, co a kdy si koupí.

Zamaskovaný protekcionismus

Pokud se podíváme na dohodu mezi Evropskou unii a Spojenými státy (TTIP), často se hovoří o tom, že by se mohla do budoucna stát vzorem například pro regulační pravidla i v jiných částech světa. To je ten problém, o kterém mluvíte tedy že se dohoda může zaměřovat i na jiné otázky, než je prosté odstraňování obchodních překážek?

Z reality vyjednávání vidíme, že klíčová místa dohody TTIP vlastně nemají s obchodem, natož se svobodným obchodem nic společného. Jde o dojednávání nejrůznějších ústupků velkým firmám například v oblasti zemědělské výroby, za které je jim nabízena nějaká protihodnota. Ta dohoda nebude říkat, že se otevřou hranice a zákon již nebude klást překážky například americkým firmám, aby mohly nabízet své zboží evropským spotřebitelům, kteří projeví zájem o jejich výrobky. Bude říkat, že v okamžiku, kdy firma splní dlouhý seznam dodatečných podmínek, bude jí laskavě dovoleno obchodovat na druhém kontinentu. To ale není svobodný obchod!

Ten, kdo by se měl rozhodovat, zda si nějaké zboží koupí, nebo ne, by měl být samotný spotřebitel každý jeden z nás Evropanů. Politici mohou zpočátku například podpořit informovanost o tom, že nyní budou mít lidé přístup k novým výrobkům, ale samotné rozhodnutí, zda koupit či nekoupit je věcí individuální volby, nikoli politického konsensu. Pokud evropskému spotřebiteli nějaký politik nebo představitel Evropské komise dle nové obchodní smlouvy zakáže výrobky některého typu kupovat, bude to jen potvrzení podezření, že jde o politicky řízený obchod, nikoli obchod svobodný. Že před zájmy spotřebitelů je dána přednost obchodním zájmům velkých firem; že pod hlavičkou svobodného obchodu je praktikován novodobý protekcionismus.

Na druhé straně, pokud existují určité standardy, nemusí se evropský spotřebitel příliš starat o to, co kupuje. Pokud by to přestalo platit, lidé by si museli sami vyhledávat informace, což někoho může zatěžovat.

Kdyby platilo, že standardy zajištují určitou minimální kvalitu, která garantuje například elementární bezpečnost potravin, dalo by se souhlasit s tím, že spotřebiteli to zjednodušuje situaci. Tak už to ale dlouhá desetiletí není. Standardy vzniklé pod hlavičkou ochrany spotřebitele ve skutečnost neřeší bezpečnost daného výrobku, ale ekonomické zájmy některých domácích výrobců či možná reflektují ideologické předsudky politických elit. Ti určují, zda laskavě dovolí domácím, například evropským spotřebitelům legální přístup k výrobkům z jiného kontinentu. Vezměme si např. americké potraviny či zemědělské produkty. Ty přeci nejsou nebezpečné, vždyť je desítky let požívají miliony lidí a Evropané si na nich pochutnávají na svých cestách za Atlantik! Do EU se však dnes často nedostanou, Evropané musí cestovat za zbožím, místo aby zboží cestovalo za lidmi, kteří o něj stojí. Nikdo nemůže chtít, abychom uvěřili, že je to kvůli bezpečnosti spotřebitelů. Dnešní systém takzvané ochrany spotřebitele nefunguje v zájmu spotřebitele, ale jde o protekcionismus v zájmu některých firem, který je zamaskovaný jako snaha o ochranu bezpečnosti a zdraví.

Pokud se podíváme na současný stav jednání, dá se podle Vás čekat, že TTIP bude v dohledné době dojednán, a že v určitém smyslu vzájemnému obchodu prospěje?

Lidé, již se vyjednávání přímo účastní, signalizují, že dojednání TTIP si vyžádá ještě roky. Je to právě kvůli silným obchodním zájmům vlivných zájmových skupin typicky například zemědělců. Obdobně jako tomu bylo na konci vyjednávání o NAFTA, dohoda snad k určitému uvolnění obchodu povede, ale řada citlivých segmentů z ní bude pravděpodobně vyjmuta.

V souvislosti s dohodou zaznívá v EU řada obav. Existují podle Vás skutečná rizika, na které je potřeba během vyjednávání dávat pozor?

Existují rizika pro jednotlivé výrobce, kteří dosud díky překážkám obchodu žili na úkor spotřebitelů, nikoliv pro spotřebitele samotné. Pro evropského spotřebitele může být jakkoliv zjednodušený přístup k americkým výrobkům jedině výhodný. Kdyby mu americké výrobky nevyhovovaly, může dále kupovat stávající evropské produkty. Obecně můžeme čekat, že větší konkurence tak jako všude jinde povede k nižším cenám. Zvětší se také pestrost zboží ve všech úrovních kvality. Měli bychom všichni prosazovat systém, kdy to bude spotřebitel, nikoliv politik, kdo řekne, co se bude v Evropě nebo České republice konzumovat.

Evropští výrobci budou vystaveni větší konkurenci, což může znamenat potřebu přizpůsobení, ale to je přesně onen proces, který v důsledku přináší spotřebitelům nižší ceny. Evropské firmy na druhou stranu získají možnosti lépe se se svou produkcí prosadit v jiných částech světa. Čím více se Evropa s Amerikou propojí, tím více se přiblížíme vzniku jednoho velkého trhu, kde se bude vyrábět to, co si spotřebitelé přejí, a tam, kde si to spotřebitelé a nikoli politici přejí.

Jádrem TTIP musí být odstranění bariér

Z pohledu Evropské unie dává ovšem smysl, že se snaží do obchodních dohod prosadit i důraz na vysoké standardy například v oblasti ochrany životního prostředí nebo zdraví. V EU totiž v tomto směru panují přísná pravidla, a má asi logicky zájem na tom, aby se šířila i do jiných částí světa.

Evropští politici v mnoha ohledech prosazují určitý specifický způsob života. Nesmíme ale zapomínat, že ony takzvané vyšší standardy mají své náklady, které jsou nemalé. Velmi brzy se může ukázat, že politický akcent na vysokou kvalitu jakkoliv přesně nevíme, co to znamená může dramaticky dopadnout obzvláště na lidi s nižšími příjmy. Uvědomme si, že politické prosazování jisté "kvality" života vlastně znamená, že politici zakazují lidem přístup k nižší kvalitě za nižší cenu, kterou si tito lidé přejí. Pro příklady, které nám ukáží, že nejde o nějakou teoretickou diskusi, nemusíme chodit daleko. Vezměme si třeba údajně vyšší kvalitu života, které dle názoru politiků musíme všichni bohatí i chudí dosáhnout v podobě akcentu na obnovitelné zdroje energie. Výsledek? Vyšší ceny elektřiny, pole plná řepky a vyšší ceny potravin.

Všichni dnes již chápou, že takovéto politiky přinášejí problémy, protože nízkopříjmové skupiny si onu politicky vynucovanou vysokou kvalitu nemohou dovolit. Každý hokynář ví, že věci mají své náklady. Politici se často tváří, že umí zařídit, aby pečení holubi padali sami do úst a že politika je jen soutěž v představě, kolik čeho bychom chtěli dopřát druhým lidem. Vysoká kvalita čehokoli je nákladná záležitost a je třeba si na ni vydělat. Vnutíme-li skrze politiku lidem vyšší kvalitu, na kterou nemají, budou v důsledku toho chudší. Je to jako kdybychom zakázali všechna auta kromě Mercedesů a tvrdili, že je to cesta k vyšší životní úrovni obyvatel Evropy. Bohatí by jezdili v Mercedesech (které by měli i jinak) a chudí by chodili pěšky (nebo jezdili v Mercedesu, ale místo bytu měli stan, protože na byt a drahé auto by jim nezbyly peníze). Nemělo by nám zkrátka jít o globální vůdcovství ve vytváření naivních utopií, v rámci nichž jedni nutí druhým své hodnoty, ale o existenci systému, ve kterém budou chudí i bohatí kráčet společně na cestě k větší prosperitě. V tom je obchod nejlepším společníkem.

Mluvili jsme o tom, že TTIP může mít určitý dopad na evropské výrobce nebo že může prospět spotřebitelům. Co ale členské země? Často se hovoří o systému urovnávání sporů mezi investory a státy, který může země podle některých názorů příliš vystavovat zájmům soukromých firem. Hrozí tu tedy nějaké riziko pro evropské státy?

V obchodních vztazích, které sahají nad rámec jednotlivých zemí, samozřejmě dochází k tomu, že státy ztrácejí plnou kontrolu nad tím, jak se budou řešit případné spory. Nemyslím si, že by toto oslabování národních vlád bylo nutně negativní, obdobně jako není negativní, když státy ztrácejí dřívější moc nad firmami v podobě zdaňování, a nemohou je danit dle libosti. Daňová konkurence je nejlepší obranou před predátorskými vládami. Obdobně vyvázání se z monopolu domácího mechanismu řešení sporů vnáší prvek konkurence, která je i zde třeba. Řešení sporů už dnes funguje z velké části mimo vlády a mimo národní systémy obchodního práva. Arbitrážní a rozhodčí doložky jsou záležitosti, které nutí vlády k větší odpovědnosti ve svém konání.

Musíme si uvědomit, že přestože jsou vlády odpovědné za kvalitu domácího právního řádu a je jejich povinností, aby poskytly investorům jistou bezpečnost, mnohdy svou roli neplní řádně. Má-li investor možnost odvolat se na mezinárodní dohodu a žádat, aby vláda přestala svou politikou či svou nečinností jeho investici mařit, je to samozřejmě správné. A je také jasné, že se vládám nelíbí, má-li firma možnost účinně se bránit. Je však správné, že pravidla mezinárodního obchodního řádu mají větší moc než jednotlivé národní exekutivy, a omezují tím vládní svévoli. V takovém systému pak nezáleží příliš na tom, kdo je u moci, protože vládám pak bez ohledu na své politické zaměření nezbývá než dodržovat smluvená pravidla a dále kultivovat právní systém tak, aby byl pro investory bezpečný. Jediné nebezpečí, které lze identifikovat, je riziko pro daňové poplatníky, kteří by museli ze svých daní hradit případné škody, které nezodpovědné vlády svým chováním investorům způsobí.

V souvislosti s TTIP se také často zmiňuje, že může mít velký přínos pro malé a střední podniky. Na druhou stranu jsme tu mluvili o tom, jak si do dohody mohou své zájmy prosadit velcí hráči. Nepřijdou tedy malé podniky zkrátka?

Obchod je přínosný pro firmy jakékoli velikosti. Z otevření nových trhů budou mít prospěch i podniky střední a malé. Ovšem záleží na výsledné podobě smlouvy. A tady se vracíme k problému, jemuž jsme se věnovali na počátku rozhovoru. Bude-li jádrem dohody odstranění bariér obchodu, bude se to týkat velkých firem stejně jako malých. Každá firma by najednou měla přístup na nový trh a v důsledku toho by získali i spotřebitelé na obou stranách Atlantiku. Pokud ale bude jádrem smlouvy vyjednávání výjimek, což zdá se je z velké části ten případ, situace se mění. Vliv na vyjednávání mají malé a střední firmy významně menší než velcí hráči, a hrozí tak, že si velké firmy pod různými záminkami pro sebe vyjednají výjimky a výhody na úkor těch malých; případně dojde k tomu, že v důsledku výjimek ve svobodě obchodu pro některé velké hráče nebudou přínosy pro spotřebitele plynoucí z uvolnění obchodování tak velké.

Máte nějaké konkrétní příklady?

Myslím, že jako příklad rizik nám může posloužit vývoj v oblasti evropského sjednocování. Obdobně jako TTIP se i při zrodu myšlenky EU hovořilo o svobodách pohybu zboží, služeb, kapitálu a lidí. Následně se ukázalo, že jádrem dohod vůbec není volný pohyb a obchod, ale že vznikla ohromná regulatorní mašinérie, která každým dnem plodí regulace podnikání, výjimky, politické priority, ze kterých tyjí velcí hráči, kteří se spolupodílejí na tvorbě regulací vlastních odvětví bohatnou tak velcí podnikatelé v zemědělství, stavitelé solárních elektráren, příjemci dotací na vědu a výzkum, banky a podobně. V konečném důsledku se ukazuje, že podstata systému není obchod, ale rozsáhlá manipulace regulatorními podmínkami prováděná velkými hráči. Na druhou stranu je však třeba uznat, že řada bariér obchodu skutečně padla. Celkový výsledek je tedy směsí pozitiv a negativ. A obdobně to patrně bude i s TTIP. Jen doufejme, že nedopadne jako nástroj na přesun peněz z kapes daňových poplatníků do kapes velkých firem, které budou po státech vyžadovat kompenzace za podstupování rizika, stejně jako daňoví poplatníci eurozóny dnes v souvislosti s krachem Řecka doplácejí za rizikové chování bankéřů a politiků.



Author: Adela Denkova # RariDoro15
Svet2015-07-152
-
 55%  ( 1 people voted )
+
Pamperso, my tu zas dlhodobo protestujeme, aby si už nespamoval hlúposti, a to ani čestne pod inými menami.


:-DDD

Pandemonium # DaruJete36
-
 50%  ( 0 people voted )
+
2015-07-16 17:07:20 d405c1fd
OBCHODOVANIE SPASÍ SVET.
hlavne ak to bude obchodovanie kontrolované elitami a ich nadnárodnými monopolmi.
Drbnuté hlavy, drbnué myslenie, drbnuté zásady "kapitalizmu" a toho nezmyslu pod názvom "volný trh".
Keď už tým kapitalistom jebe v tej ich makovici, tak poriadne. Potom prídu skutočné elity, ktoré ten volný trh riadia, potom kapitalizmu spadne opona a divadlo sa skončí

pn # KimaHowo87
-
 50%  ( 0 people voted )
+
2015-07-16 17:33:42 2e1ea742

Meno:

Čo je tripcode?
Tripcode je hash hesla, pomocou ktorého môžete byť identifikovany od ostatných. Toto nevyžaduje registráciu a budete aj naďalej anonymný. Heslo sa neuloží na server.
Tripcode:
(odporúčané)
Čo je toto?
Anti-spam ochrana proti robotom. Vpíšte prosím dve číslovky v desiatkovej podobe.
deväť   sedem
(zadajte číslicami)

Podmienky používania služieb dolezite.sk beriem na vedomie a súhlasim s nimi. Kliknúť tu pre celý text.

Voliteľné URL video, obrázok alebo Google mapa:







Podporte nás aj cez BITCOINY



12KLBuVu1m6seK23BatQAMBtyngMKtKacn

V prípade, že chcete prispieť na chod dolezite.sk môžete tak učiniť zaslaním akéhokoľvek finančného príspevku na účet 420 208 3850 / 8360 mBank (SK47 8360 0000 0042 0208 3850), variabilný symbol: 4444.
Do účelu platby môžete uviesť Vaše meno, ktoré bude zverejnené s poďakovaním. Vyzbierané finančné prostriedky budú použité na skvalitňovanie a chod dolezite.sk.
Najlepšie za týždeň
Najčítanejšie za týždeň

Kde sa berú zlí ľudia?


  Kde sa berú zlí ľudia?
Sociologické a psychologické experimenty už zo svojej podstaty atakujú hranice porušovania etiky, morálky či práva. Nikdy sa ich nerobilo veľa a tie, ktoré sa kedysi vykonali, dnes už ...
Vládam sa začína Bitcoin páčiť
ZÁNIK SVOBODY JEDNOTLIVCE ZNAMENÁ ZÁNIK NAŠÍ (EUROATLANTICKÉ) CIVILIZACE. DOJDE NÁM TO JEŠTĚ VČAS?
KOHO V SKUTOČNOSTI CHRÁNI ŠTÁTNA OCHRANA SPOTREBITEĽA?

Porušovanie listového tajomstva v podaní Andreja Danka


Porušovanie listového tajomstva v podaní Andreja Danka
V dôsledku rozhodnutia Andreja Danka dochádza v NR SR k porušovaniu listového tajomstva. Ako totiž odhalil Igor Matovič z OĽaNO, predseda parlamentu nariadil, aby boli poslancom kontrolovan...
Konečne vyhrávame nad Čechmi, aspoň v rámci regulovania
Koncesionárske poplatky bolia a tak je to dobre
Potrebuje každý operačný program vlastné logo?

PROTIVLÁDNÍ DEMONSTRACE VE VENEZUELE SE VYMYKAJÍ KONTROLE, JSOU HLÁŠENY STOVKY ZRANĚNÝCH


PROTIVLÁDNÍ DEMONSTRACE VE VENEZUELE SE VYMYKAJÍ KONTROLE, JSOU HLÁŠENY STOVKY ZRANĚNÝCH
Středeční masové protivládní demonstrace ve Venezuele mají dalšího mrtvého a přes 160 zraněných, informovala dnes agentura DPA...
VENEZUELA, apríl 2017: ČIRÁ HRŮZA
KUBÁNCI CHTĚJÍ KAPITALISMUS
Venezuela a Farma zvířat

RAKOUSKÝ PREZIDENT ODHALIL SVÉ POSTOJE: „ŽENY, ZAHALTE SE“


RAKOUSKÝ PREZIDENT ODHALIL SVÉ POSTOJE: „ŽENY, ZAHALTE SE“
„Bude li sílit vlna antiislamismu, bude nutné rakouské ženy požádat, aby ze solidarity začaly nosit muslimské šátky.“ Tak se minulý týden vyjádřil rakouský prezident Alexander Van...
Jak zblbnout Francouze
MRAČNA NAD EVROPOU: MAJETKOVÉ DANĚ
RAKOUSKO NAŠLO ZPŮSOB, JAK OBČANŮM ZDANÍ VYHLEDÁVÁNÍ NA GOOGLU A VYSTAVOVÁNÍ NA SOCIÁLNÍCH MÉDIÍCH

SEVERNÍ KOREA ZAHÁJILA NEJVĚTŠÍ VOJENSKÉ MANÉVRY V HISTORII. USA A ČÍNA PŘED NEVZRATNÝMI NÁSLEDKY


SEVERNÍ KOREA ZAHÁJILA NEJVĚTŠÍ VOJENSKÉ MANÉVRY V HISTORII. USA A ČÍNA PŘED NEVZRATNÝMI NÁSLEDKY
Severní Korea spustila největší vojenské cvičení v dějinách. Přichází právě v době, kdy Kim Čong un zkoušel jaderné testy. Dvě největší světové mocnosti USA a Čína varuj...
TO PRAVÉ UMĚNÍ: UDĚLAT DEAL S KIMEM
Robot se konečně dostal do nitra bloku Fukušimy a hned se musel vrátit
India s nadrozmernými bankovkami a barterom

NA SOCIÁLNÍCH SÍTÍCH SE OBJEVILO VIDEO Z MASAKRU V ISTANBULU


NA SOCIÁLNÍCH SÍTÍCH SE OBJEVILO VIDEO Z MASAKRU V ISTANBULU
Na sociálnej sieti boli zverejnené drsné zábery z teroristického útoku v Istanbule. Kamerový systém totiž zachytil muža vyzbrojeného zbraňou pri streľbe na ľudí v klube i pred podnikom ...
MÉDIA MLČÍ. TISÍCE PALESTINSKÝCH A IZRAELSKÝCH ŽEN POŘÁDANÍ DVOUTÝDENNÍ POCHODY MÍRU
Cesta do Aleppa: co je pohřbeno propagandou
PŮJDEME DO MEKKY A VĚŘÍCÍ NEVRAŽDÍME

JIHOAFRIČANÉ SE VZDALI JADERNÝCH ZBRANÍ A CO ZA TO ZÍSKALI?


JIHOAFRIČANÉ SE VZDALI JADERNÝCH ZBRANÍ A CO ZA TO ZÍSKALI?
„Jestliže nebudete bojovat za právo, když můžete snadno zvítězit, jestli nebudete bojovat, když vítězství bude jisté a ne tak drahé, můžete dojít k okamžiku, kdy budete muset ...
Tyhle děti nepotřebují solární panely
Jak Evropská unie pomáhá Africe k chudobě
JAK JE TO S TÍM LVEM?

ČEHO JE SCHOPNÁ NOVÁ ČÍNSKÁ LETADLOVÁ LOĎ?


ČEHO JE SCHOPNÁ NOVÁ ČÍNSKÁ LETADLOVÁ LOĎ?
Druhá letecká loď vojenského námořnictva Čínské lidové osvobozenecké armády byla 26. dubna slavnostně spuštěna na vodu v přístavu Ta lien. Stala se první lodí této třídy, ...
Ako v Číne kapitalizmus vyrástol
Drazí Číňané, jste fakt drazí
Ekonomický příběh naší doby. Proč Čína dovolí kritiku na Facebooku

PROČ SE RUSŮM STÝSKÁ PO KOMUNISMU


PROČ SE RUSŮM STÝSKÁ PO KOMUNISMU
Nostalgie po sovětské éře je v Rusku široce rozšířená a socialistické ideje jsou i nadále nesmírně populární – z průzkumů pravidelně vychází najevo, že více než dvacet let po...
POLICEJNÍ BRUTALITA NA DEMONSTRACÍCH V RUSKU: KŘEČE PUTINOVSKÉ OLIGARCHIE?
STOVKY RUSŮ BYLO ZADRŽENO POTÉ, CO SE V NEDĚLI ZEMÍ PŘEHNALA VLNA PROTIKORUPČNÍCH PROTESTŮ
STALIN – GRUZÍNSKÝ TYGR: CESTA K MOCI (I.)

KORUPCIA AKO FENOMÉN ŠTÁTNEJ ROVNOSTÁRSKEJ SPOLOČNOSTI


KORUPCIA AKO FENOMÉN ŠTÁTNEJ ROVNOSTÁRSKEJ SPOLOČNOSTI
Každý si uvedomuje, že korupcia je vážny problém súčasnej spoločnosti. Už nie každý si uvedomuje, že korupcia ako rozkrádanie verejných zdrojov priamo súvisí s existenciou štátnej...
ŽURNALISTA VYŠETŘUJÍCÍ NEBEZPEČNOU CIA ZAVRAŽDĚN PŘI HAVÁRII „HACKNUTÉHO AUTA“
DANĚ JSOU PODVODEM POLITICKÝCH ELIT (I.)
Celosvetová vojna proti hotovosti

Masový vrah Volkswagen


Masový vrah Volkswagen
Viete čo je „emisné obviňovanie“? Ak produkujete emisie, ste zodpovedný za globálne otepľovanie a ďalšie negatívne efekty a keď sa diskusia rozbehne, tak sa ľahko premostí k ...
Nie, korporácie nie sú viac ako štáty
Microsoft kupoval draze. LinkedIn tleská daňovým rájům
Potemkinove emisie

Kedy už Bitcoin konečne padne?


Kedy už Bitcoin konečne padne?
Za napísanie tohto článku môže kamarát, ktorý sa rozhodol investovať do Bitcoinu. Pozrel si cenu a len povzdychol, že či je zase na 1000 dolároch. Samozrejme mojou odpoveďou bolo, že ...
Decentralizace všeho: Svět bez prostředníků na dosah
Kdo je Satoshi Nakamoto?
Jak svítí hodinky

KRYPTO 8: MĚNOVÝ DISENT


KRYPTO 8: MĚNOVÝ DISENT
Bitcoin není anonymní měna. Vývoj v kryptosvětě však ubíhá mílovými kroky a tuto mezeru zaplňují jiné kryptoměny. Pojďme se s nimi seznámit.
Bitcoin nám stresuje
KRYPTO 6: NA ROZCESTÍ. ROZŠTĚPÍ SE BITCOIN?
Bitcoin si naďalej drží hodnotu

Dronové války: Spojené státy s izraelskou technologií proti dronům IS


  Dronové války: Spojené státy s izraelskou technologií proti dronům IS
V Sýrii a Iráku vypukly dronové války. USA zakoupily do bojů s malými weaponizovanými drony „islámského státu“ izraelskou zbraň. Pentagon o detailech mlčí, ale podle odborníků tu ...
Druhá světová válka a její ekonomické důsledky
Nacionální socialismus a komunismus (3/4)
Nejpodstatnější otázka o ISIS, kterou si nikdo nepokládá

Voľby: ide o všetko/nič


Voľby: ide o všetko/nič
Po období vymývania mozgov „prispôsobilými“ prisťahovalcami, prichádza vymývanie volebné. Môžeme si to všimnúť množstvom billboardov po celom meste, kde už nevidíme reklamu na ...
Merkelovej a EU vôbec im neide o dobro ľudí ohrozených vojnou
EKONÓMIA PO LOPATE #2 – AKO JURKO KAPITÁL VYMYSLEL
V zajetí megalomanie

Štvrtý oriešok pre Popolušku


Štvrtý oriešok pre Popolušku
Už je to vonku. Druhé pokračovanie mimoriadne úspešnej filmovej rozprávky Tri oriešky pre Popolušku bude nepochybne najočakávanejšou televíznou premiérou tohtoročných Vianoc...
Máte nějakého nepřítele? Věnujte mu svoji televizi!
Jediho cesta k džihádu: Radikalizace Luka Skywalkera
Kterak lovci trofejí zachraňují lvy
Výber

Horší než ropa? Proč biopaliva nejsou zelená


Horší než ropa? Proč biopaliva nejsou zelená
Usoudili jsme, že ve žluté zemi, biopalivům zaslíbené, by mohlo být přínosné publikovat následující rozhovor s Timem Searchingerem. Searchinger. který působí na katedře environment...
Martin Bulák
Migranti potrebujú tábory v Afrike
Křesťanská zpěvačka Natalie Grant odešla z Grammy po ‘satanistickém’ vystoupení

Version:1.21 2013-06-18 Generated in 0.0244 s
good positive news inspirational stories articles | important actual news leaked informations spies spy espionage | handmade ručná výroba výrobky ručná práca predaj obchod handmade Náušnice náramky dekorácie Náhrdelníky Handmade obchod ručné práce hand made | dôležité informácie denné správy aktuálne spravodajstvo | zlata maska na tvar, kolagenova maska na tvar, kolagenova maska na oci, zlata maska na oci, cierna maska na tvar proti akne