Dokumenty
Obrázky
Videá
Fórum
 
 

O divadlech závislých na veřejných dotacích


O divadlech závislých na veřejných dotacích

Často se tvrdí, že by divadla bez veřejných dotací nemohla přežít. Zrušit tyto dotace by tudíž bylo pro divadla, jakož i kulturu obecně, naprostou zkázou, nemilosrdným rozsudkem smrti. Nejnověji toto tvrzení zopakovala Zuzana Drtilová ve svém článku Fraška O českém divadle, jenž vyšel v Mladé Frontě DNES [1]. Hned zkraje například autorka prohlašuje:

"V Česku končí věhlasné divadelní soubory. Nemají peníze. Jsou závislé na dotacích, o nichž často rozhodují úředníci se vkusem středního proudu. Divadla se pouhým prodejem vstupenek neuživí..."

Zuzanu Drtilovou podnítilo k sepsání dotyčného článku především to, že příští léto ukončí svou činnost Pražské komorní divadlo, a to právě kvůli nedostatku financí, s nímž se již několik let marně potýká. Přitom toto divadlo dle autorčiných slov "platí za jedinou českou scénu evropského formátu, sbírá prestižní divadelní ceny a je ceněno kritiky i diváky". Nemělo nouzi ani o diváky, protože vstupenky na představení bývaly pravidelně vyprodány. Ovšem i největší nadšence nakonec otráví, když v polovině sezony netuší, zda budou mít peníze na to, aby tuto sezonu vůbec dokončili, a musí rušit plánovaná představení a nahrazovat je levnější produkcí.

Zuzana Drtilová vzápětí uvádí též důvody, proč by podle ní bylo bláhové trvat na tom, aby divadla byla finančně soběstačná a uživila se (například) z tržby ze vstupného:

"... ani nejkvalitnější divadelní soubor není schopen si na sebe za stávajících podmínek vydělat. Tržba ze vstupného prostě provoz a produkci divadla nezaplatí. Průměrná cena vstupenky se pohybuje pod hranicí dvou set korun. Její skutečná hodnota je desetkrát vyšší. Zbytek je třeba dotovat ze státního nebo městského rozpočtu. (...) Nezbytnost státních nebo městských dotací potvrzuje také ředitelka úspěšného Dejvického divadla v Praze. A to navzdory faktu, že jejich loňská návštěvnost byla téměř stoprocentní. "Pokud bychom chtěli zaplatit veškeré náklady sami, vstupenka by musela stát kolem tisícovky, a to je pro běžného diváka moc," vysvětluje Eva Kejkrtová Měřičková z dejvického souboru."

Totéž dle autorky platí též v oblasti opery; tak například za vstupenku na Verdiho Aidu do Národního divadla zaplatí návštěvník kolem sedmi set korun, což není úplně zanedbatelná částka. Ale kdyby se ze vstupného měly hradit veškeré náklady spjaté s tímto představením (včetně poměrné části fixních nákladů divadla), musel by lístek stát zhruba šest tisíc korun.

Co na to ‘tržní liberál’?

Vyjdeme nejprve z takových předpokladů, v jejichž světle se autorčina tvrzení jeví jako nejvíce opodstatněná. Dejme tomu, že určité divadelní představení je nevyhnutelně natolik nákladné, že by vstupenka musela stát třeba dva tisíce korun a muselo by být skoro pokaždé vyprodáno, aby tržba z prodeje vstupenek náklady na dotyčné představení uhradila. Lidé by však byli ochotni za toto představení zaplatit nanejvýš čtyři sta korun. Divadlo by tedy z tržby za vstupné pokrylo v nejlepším případě pouhou jednu pětinu nezbytných nákladů. Zároveň by si divadlo nebylo schopno opatřit potřebné finance ani z jiných soukromých zdrojů (např. sponzorské dary atd.). V takovém případě by autorka nepochybně měla pravdu přinejmenším v tom, že toto představení by ze soukromých zdrojů financovat nešlo a mohlo by tedy vzniknout a přežívat jen s pomocí státních dotací.

Zároveň je ale třeba si uvědomit, že divadelní ani operní představení nevykazuje znaky "veřejného statku", totiž (1) nevylučitelnost ze spotřeby a (2) nerivalitu spotřeby. Lze totiž snadno zajistit, aby představení zhlédli jen platící diváci, a zároveň je očividné, že divadelní sál není "nafukovací", nýbrž jeho kapacita je omezená. Dalo by se sice pravděpodobně tvrdit, že divadelní představení přináší i určité "pozitivní externality", tedy že vedle přímého požitku, který získává divák ze sledování divadelní hry, jsou tu i další vedlejší efekty, které zvyšují blahobyt širší veřejnosti. Nicméně i tak je očividné, že stěžejním prospěchem z divadelního představení je požitek bezprostředního diváka, zatímco tyto vedlejší efekty jsou poměrně zanedbatelné. Jedná se tudíž o téměř čistě "soukromý statek".

V takovém případě se ale nelze vyhnout následujícímu závěru: jestliže lidé nejsou ochotni za zhlédnutí daného představení dobrovolně zaplatit tolik, kolik by stačilo alespoň k pokrytí nákladů, je tomu tak proto, že si od představení neslibují tak vysoký požitek či užitek, které by vynaložení těchto nákladů ospravedlnil. Jinak řečeno, při dané ceně si od představení neslibují čistý subjektivní prospěch, nýbrž čistou ztrátu.

Za těchto předpokladů je tedy sice pravdou, že by dotyčné divadlo z čistě soukromých zdrojů "nepřežilo", zároveň ale není vůbec jasné, proč by takové divadlo mělo být dotováno z daní, tj. z nucených dávek, ačkoliv lidé toto divadlo dobrovolně financovat nechtějí, protože jim nepřináší čistý prospěch. Z hlediska občanů by dotování tohoto divadelního představení bylo plýtváním zdroji, tj. zdroje by byly přesouvány z důležitějších a prospěšnějších využití na užití méně důležitá a méně prospěšná. Výsledkem by tak byla čistá ztráta.

Divadla bez státních dotací: historie i současnost

Milovníky divadla výše uvedený "pochmurný" závěr nepochybně příliš nepotěší. Útěchou jim budiž, že již při letmém pohledu do historie (ale i současnosti) lze zjistit, že se divadla samozřejmě bez státních dotací obejdou. Příkladem může být Velká Británie, v níž byly štědré dotace divadel zavedeny až ve 40. letech 20. století. Tomu ovšem předcházelo zhruba čtyři sta let velkolepého rozmachu divadelního umění v Británii, na němž se stát či jiné veřejné instituce (včetně církví) podílely zcela minimálně. Divadelní umění vzkvétalo v Británii od konce 16. století, a to právě proto, že si divadelní představení získala obrovskou oblibu u veřejnosti a přitahovala rozsáhlý počet platících diváků, obzvláště v Londýně [2]. Lze dokonce říci, že právě nutnost, aby tito platící diváci byli s představením spokojeni, je patrně jedním z hlavních důvodů, proč tehdejší britské divadelní hry svou kvalitou výrazně převyšovaly představení, která se v té době hrála na (dotovaných) dvorních divadlech na evropském kontinentu. Navíc je třeba zdůraznit, že inovativní britští dramatici, od Shakespeara po G. B. Shawa, si pro své hry získali rozsáhlou diváckou obec a již za svého života dosáhli značného komerčního úspěchu.

Jak uzavírá David Sawers [3], obhájci dotací pro divadla po nás žádají, abychom uvěřili tomu, že

"na trhu založený divadelní systém, který vzkvétal po několik století – v době, kdy lidé měli daleko nižší příjmy, než pobírají dnes – a jemuž vděčíme za britské kulturní dědictví, které tak obdivujeme, nemůže v současnosti již fungovat; v dnešní době by umění bez státních dotací nepřežilo."

Takové tvrzení lze samozřejmě jen stěží obhájit. Navíc ve Velké Británii jsou divadla dodnes mnohem méně závislá na dotacích než jejich evropské protějšky. Většina divadel dokonce není dotována vůbec. Jak uvádí David Sawers, v letech 1991-92 panovala tato situace:

• Návštěvnost dotovaných divadel (včetně opery a baletu) tvořila zhruba pouze 20 procent celkové divadelní návštěvnosti v Londýně a přibližně jednu třetinu návštěvnosti v celé Británii. Naproti tomu ve Francii si dotovaná divadla připsala 63 procent tržeb ze vstupného a v Německu to bylo dokonce 80 procent.

• V Británii u dotovaných divadel zaujímají dotace daleko nižší podíl na celkových příjmech divadla než v Německu a Francii: zatímco v Německu činí dotace 85 procent příjmů dotovaných divadel (polovina 80. let) a ve Francii dokonce 91 procent (1983), u britských dotovaných divadel je to "jen" 46 procent příjmů (1991-92).

Nedotovaná divadla se přitom v Británii od těch dotovaných podstatně neliší ani kvalitou produkce, ani výší vstupného, nýbrž především tím, že jejich celkové i fixní náklady jsou výrazně nižší. Dotace totiž nevyhnutelně snižují motivaci divadla k tomu, aby si počínalo hospodárně, úsporně a průběžně hledalo cesty, jak snížit náklady, aniž by to mělo nepříznivý dopad na kvalitu představení. Zdrojem úspor může být například to, že soukromé divadlo je provozováno v méně honosné budově, jejíž provoz i údržba je podstatně levnější, nebo má výrazně méně stálých zaměstnanců, herce obvykle najímá na konkrétní divadelní projekty či hry (tj. nemá stálý herecký soubor, jehož členové by se stabilně nacházeli na výplatní pásce divadla) atd.

Obzvláště ilustrativní tu mohou být údaje z Německa, kde se neustále zvyšuje podíl dotací na příjmech "veřejných divadel": v letech 1911-12 ještě činily dotace "pouhých" 27 procent příjmů těchto divadel; v letech 1949-1950 již tento podíl vyskočil na 54,7 procent a v letech 1986-87 již tvořily dotace 84,3 procent příjmů veřejných divadel [4]. Opět se potvrzuje, že jakmile jsou veřejné dotace určité činnosti zavedeny, mají sklon k tomu, aby se příjemci na těchto dotacích stávali čím dál více závislými. Časem se tak bohužel snadno dostaneme do stavu, kdy si ředitelé a manažeři divadel už nedovedou ani představit, že by divadla vůbec mohla úspěšně provozovat svou činnost bez státních dotací

Další rizika dotací divadel

Kromě toho, že dotace snižují motivaci k hospodárnému jednání, jsou tu i další rizika. Patrně nejdůležitější riziko vyplývá z toho, že dotace pro divadla přiděluje zpravidla jeden úřední orgán (ať již na úrovni státu, nebo toho či onoho města), který tím pádem vykonává poměrně značnou moc nad touto oblastí umění. Výsledkem může být to, že dotace omezí rozmanitost umělecké tvorby a brání rozvoji nových myšlenek.

Jak ukazuje britská zkušenost, drtivou většinu dotací dostává rok co rok jedna a ta samá poměrně malá skupina divadel, u nichž pak dotace tvoří velkou část jejich příjmů [5]. Každý, kdo by si založil novou divadelní společnost, má jen dosti malou naději na to, že by nějakou významnější dotaci obdržel. Od samého počátku se tak nachází v krajně nevýhodné pozici, neboť čelí konkurenci ze strany etablovaných divadel, jejichž finanční poměry jsou díky dotacím mnohem lepší: mohou si dovolit nákladnější představení anebo účtovat nižší ceny. Z toho důvodu bude pro novou divadelní společnost značně složité si vybudovat dostatečnou diváckou obec. Jakýkoliv pokus o to, snížit dotace těm divadlům, které se na nich již staly závislé, a přidělit je i někomu novému, samozřejmě narazí na mohutný odpor, protože etablovaná divadla si na tyto dotace zvykla a najisto s nimi počítají; snaha snížit dotaci se tak v jejich očích rovná zákeřnému útoku na samotnou existenci divadla.

Navíc úřední rozhodování o dotacích pro divadla nevyhnutelně vede i k určité standardizaci a homogenizaci dotované divadelní tvorby, tj. omezuje inovativnost a rozvoj nových uměleckých myšlenek i nápadů v tomto oboru. Ať již se úředníci či členové úředně jmenovaných "odborných komisí" snaží být sebevíce nestranní, budou mít tendenci podporovat především již akceptované styly a postupy, a to na úkor stylů a postupů zbrusu nových. Divadla budou tedy méně experimentovat, riskovat a inovovat divadelní jazyk. Místo aby vyhledávala nové autory, postupy, herce i témata, budou mít naopak sklon sázet na jistotu a spoléhat se na "staré a osvědčené" postupy i autory atd. Ostatně, tato stížnost opakovaně zaznívá i v citovaném článku Zuzany Drtilové z MF Dnes; v článku se například dočteme, že úředníci podporují spíše "ty scény, které produkují vstřícnější mainstreamovou produkci, na úkor těch, které mají náročnější ambice." Podobně se nechává slyšet i teatroložka Zuzana Augustová:

"O dotacích rozhodují úředníci, kteří o kultuře nemají ponětí nebo mají středoproudý vkus – a podle toho rozhodují."

Ti, kdo milují divadlo, by zkrátka měli mít na paměti slova, jež vyslovil Clive Bell: "Jedinou dobrou věcí, kterou společnost může udělat pro umělce, je, že jej ponechá na pokoji."

[1] Zuzana Drtilová, Fraška O českém divadle, MF Dnes, 21. listopadu 2011, str. A9.

[2] Srov. David Sawers, Should the Taxpayer Support the Arts?, Institute of Economic Affairs, září 1993, str. 31.

[3] Tamtéž, str. 32.

[4] Tamtéž, str. 33.

[5] V Anglii plyne 51 procent všech veřejných dotací, které jsou na divadelní tvorbu poskytovány, do rozpočtu 20 největších příjemců. Viz David Sawers, Should the Taxpayer Support the Arts?, str. 17.



Author: MATEJ SUSTER # CasoLeqa05
Európa2014-05-188
-
 50%  ( 0 people voted )
+
V Protokoloch sionských mudrcov máte jasne napísané,že takto- dane a dotácie budú rozhodovať o tom, čo sa ku gojom dostane a čo nie.
Tak čo sa furt divíte?

filip # WyboCeci64
-
 69%  ( 6 people voted )
+
2014-05-18 17:58:15 542f0148
filip, presne tak!
to nedošlo len pandášovi, ten ešte k voľbám chodí, blbeček. kedysi stalin povedal, že nie je dôležité ako ľudia volia, ale kto spočítava hlasy. idú voľby do europarlamentu, za týždeň.
účasť bude mimoriadne vysoká. ľudia nemusia chodiť voliť, je tam správna volebná komisia.
pre pobavenie:
http://www.minv.sk/?ep-uvk


napr. predseda komisie istý dušan štraus je židovského pôvodu a jeho rodina vlastnila dnešné magnus center v trenčíne. židi svojich dotiahnu na dobré pozície.


alebo jedným z členov tej komisie je aj v. pčolinský, brat organizátora gorily, ktorým pandáš tak pohŕdal.
a teraz sa mu vopchá do konečníka! akosi slabo triedil tie informácie.
ale je tam aj bývalý nabiják ficovky a iné známe postavičky.......
takže : hor sa k urnám!

aaa # RuxaQija4
-
 50%  ( 0 people voted )
+
2014-05-18 18:37:32 b22932c2
takže nielen jacenjuk, barin xelemendik, nielen on...
aj vy .
(ani som netušil, že aj xelemendik je cenzorované slovo, nielen marian k preto ten pravopis...) hm

aaa # RuxaQija4
-
 50%  ( 0 people voted )
+
2014-05-18 18:44:39 b22932c2
Ani jedna rocková aleboé metalová kapela, ani Hollywood ani Metropolitan opera a ani množstvo ďalších žiadne dotácie nepotrebujú a pokiaľ viem, zarábajú milióny. A že sa nejedná iba o nejakú popkultúru uvádzam ako dôkaz že napr. operná diva Maria Callas zarábala viac ako US prezident.
Dotácie do kultúry sú iba na to aby si podpriemerní umelci stavali z naších daní vily pod Slavínom. Za normálnych okolností by si nevrzli. Presne tak ako sa píše v článku-pokiaľ musia byť dotovaní, ích tvorba nie je natoľko cenená aby si na seba zarobila. To znamená že nie je dôvod ju udržiavať pri živote (či skôr pri živorení).

General Guderian # TyroMury04
-
 46%  ( 3 people voted )
+
2014-05-18 19:34:11 55e54541
K tymto komentarom: Protokoly s.m. bol podvrh, sa cudujem, ze este v tejto dobe tomu niekto veri...
A k clanku: Nech divadla zaradia do vysielacieho casu dajme tomu do stv a nech to hradia z koncesionarskych poplatko, pripade do komercnej TV a z reklam...

Komat # NiduNimu26
-
 54%  ( 3 people voted )
+
2014-05-19 01:32:37 c35b0ad2
Pridelenec Komat- Protokoly boj podvrh cárskych dôstojníkov,ktorí to nielen napísali,ale kvôli obalamuteniu gojov aj všetko zrealizovali !
Teraz to chcú hodiť na tých chudákov židov ,ale vy sa nedajte oklamať :)

filip # WyboCeci64
-
 58%  ( 2 people voted )
+
2014-05-19 07:58:49 5f67eeef
loading...
AcoBezdomac(k)i
Poradim. zn.: Len diskretne.

hijo # FecuSaju57
-
 50%  ( 0 people voted )
+
2014-05-19 11:44:53 542a8532
Komat:
Pokial su protokoly podvrhom ruskej tajnej sluzby tak ta musela disponovat tymi najgenialnejsimi prognostikmi akych zem nosila pretoze skoro vsetko co je tam pisane sa plni.

General Guderian # TyroMury04
-
 50%  ( 0 people voted )
+
2014-05-21 20:41:37 55e54541

Meno:

Čo je tripcode?
Tripcode je hash hesla, pomocou ktorého môžete byť identifikovany od ostatných. Toto nevyžaduje registráciu a budete aj naďalej anonymný. Heslo sa neuloží na server.
Tripcode:
(odporúčané)
Čo je toto?
Anti-spam ochrana proti robotom. Vpíšte prosím dve číslovky v desiatkovej podobe.
tri   deväť
(zadajte číslicami)

Podmienky používania služieb dolezite.sk beriem na vedomie a súhlasim s nimi. Kliknúť tu pre celý text.

Voliteľné URL video, obrázok alebo Google mapa:








Podporte nás aj cez BITCOINY



12KLBuVu1m6seK23BatQAMBtyngMKtKacn

V prípade, že chcete prispieť na chod dolezite.sk môžete tak učiniť zaslaním akéhokoľvek finančného príspevku na účet 420 208 3850 / 8360 mBank (SK47 8360 0000 0042 0208 3850), variabilný symbol: 4444.
Do účelu platby môžete uviesť Vaše meno, ktoré bude zverejnené s poďakovaním. Vyzbierané finančné prostriedky budú použité na skvalitňovanie a chod dolezite.sk.
Najlepšie za týždeň
Najčítanejšie za týždeň

Kde sa berú zlí ľudia?


  Kde sa berú zlí ľudia?
Sociologické a psychologické experimenty už zo svojej podstaty atakujú hranice porušovania etiky, morálky či práva. Nikdy sa ich nerobilo veľa a tie, ktoré sa kedysi vykonali, dnes už ...
Vládam sa začína Bitcoin páčiť
ZÁNIK SVOBODY JEDNOTLIVCE ZNAMENÁ ZÁNIK NAŠÍ (EUROATLANTICKÉ) CIVILIZACE. DOJDE NÁM TO JEŠTĚ VČAS?
KOHO V SKUTOČNOSTI CHRÁNI ŠTÁTNA OCHRANA SPOTREBITEĽA?

Porušovanie listového tajomstva v podaní Andreja Danka


Porušovanie listového tajomstva v podaní Andreja Danka
V dôsledku rozhodnutia Andreja Danka dochádza v NR SR k porušovaniu listového tajomstva. Ako totiž odhalil Igor Matovič z OĽaNO, predseda parlamentu nariadil, aby boli poslancom kontrolovan...
Konečne vyhrávame nad Čechmi, aspoň v rámci regulovania
Koncesionárske poplatky bolia a tak je to dobre
Potrebuje každý operačný program vlastné logo?

PROTIVLÁDNÍ DEMONSTRACE VE VENEZUELE SE VYMYKAJÍ KONTROLE, JSOU HLÁŠENY STOVKY ZRANĚNÝCH


PROTIVLÁDNÍ DEMONSTRACE VE VENEZUELE SE VYMYKAJÍ KONTROLE, JSOU HLÁŠENY STOVKY ZRANĚNÝCH
Středeční masové protivládní demonstrace ve Venezuele mají dalšího mrtvého a přes 160 zraněných, informovala dnes agentura DPA...
VENEZUELA, apríl 2017: ČIRÁ HRŮZA
KUBÁNCI CHTĚJÍ KAPITALISMUS
Venezuela a Farma zvířat

RAKOUSKÝ PREZIDENT ODHALIL SVÉ POSTOJE: „ŽENY, ZAHALTE SE“


RAKOUSKÝ PREZIDENT ODHALIL SVÉ POSTOJE: „ŽENY, ZAHALTE SE“
„Bude li sílit vlna antiislamismu, bude nutné rakouské ženy požádat, aby ze solidarity začaly nosit muslimské šátky.“ Tak se minulý týden vyjádřil rakouský prezident Alexander Van...
Jak zblbnout Francouze
MRAČNA NAD EVROPOU: MAJETKOVÉ DANĚ
RAKOUSKO NAŠLO ZPŮSOB, JAK OBČANŮM ZDANÍ VYHLEDÁVÁNÍ NA GOOGLU A VYSTAVOVÁNÍ NA SOCIÁLNÍCH MÉDIÍCH

SEVERNÍ KOREA ZAHÁJILA NEJVĚTŠÍ VOJENSKÉ MANÉVRY V HISTORII. USA A ČÍNA PŘED NEVZRATNÝMI NÁSLEDKY


SEVERNÍ KOREA ZAHÁJILA NEJVĚTŠÍ VOJENSKÉ MANÉVRY V HISTORII. USA A ČÍNA PŘED NEVZRATNÝMI NÁSLEDKY
Severní Korea spustila největší vojenské cvičení v dějinách. Přichází právě v době, kdy Kim Čong un zkoušel jaderné testy. Dvě největší světové mocnosti USA a Čína varuj...
TO PRAVÉ UMĚNÍ: UDĚLAT DEAL S KIMEM
Robot se konečně dostal do nitra bloku Fukušimy a hned se musel vrátit
India s nadrozmernými bankovkami a barterom

NA SOCIÁLNÍCH SÍTÍCH SE OBJEVILO VIDEO Z MASAKRU V ISTANBULU


NA SOCIÁLNÍCH SÍTÍCH SE OBJEVILO VIDEO Z MASAKRU V ISTANBULU
Na sociálnej sieti boli zverejnené drsné zábery z teroristického útoku v Istanbule. Kamerový systém totiž zachytil muža vyzbrojeného zbraňou pri streľbe na ľudí v klube i pred podnikom ...
MÉDIA MLČÍ. TISÍCE PALESTINSKÝCH A IZRAELSKÝCH ŽEN POŘÁDANÍ DVOUTÝDENNÍ POCHODY MÍRU
Cesta do Aleppa: co je pohřbeno propagandou
PŮJDEME DO MEKKY A VĚŘÍCÍ NEVRAŽDÍME

JIHOAFRIČANÉ SE VZDALI JADERNÝCH ZBRANÍ A CO ZA TO ZÍSKALI?


JIHOAFRIČANÉ SE VZDALI JADERNÝCH ZBRANÍ A CO ZA TO ZÍSKALI?
„Jestliže nebudete bojovat za právo, když můžete snadno zvítězit, jestli nebudete bojovat, když vítězství bude jisté a ne tak drahé, můžete dojít k okamžiku, kdy budete muset ...
Tyhle děti nepotřebují solární panely
Jak Evropská unie pomáhá Africe k chudobě
JAK JE TO S TÍM LVEM?

ČEHO JE SCHOPNÁ NOVÁ ČÍNSKÁ LETADLOVÁ LOĎ?


ČEHO JE SCHOPNÁ NOVÁ ČÍNSKÁ LETADLOVÁ LOĎ?
Druhá letecká loď vojenského námořnictva Čínské lidové osvobozenecké armády byla 26. dubna slavnostně spuštěna na vodu v přístavu Ta lien. Stala se první lodí této třídy, ...
Ako v Číne kapitalizmus vyrástol
Drazí Číňané, jste fakt drazí
Ekonomický příběh naší doby. Proč Čína dovolí kritiku na Facebooku

PROČ SE RUSŮM STÝSKÁ PO KOMUNISMU


PROČ SE RUSŮM STÝSKÁ PO KOMUNISMU
Nostalgie po sovětské éře je v Rusku široce rozšířená a socialistické ideje jsou i nadále nesmírně populární – z průzkumů pravidelně vychází najevo, že více než dvacet let po...
POLICEJNÍ BRUTALITA NA DEMONSTRACÍCH V RUSKU: KŘEČE PUTINOVSKÉ OLIGARCHIE?
STOVKY RUSŮ BYLO ZADRŽENO POTÉ, CO SE V NEDĚLI ZEMÍ PŘEHNALA VLNA PROTIKORUPČNÍCH PROTESTŮ
STALIN – GRUZÍNSKÝ TYGR: CESTA K MOCI (I.)

KORUPCIA AKO FENOMÉN ŠTÁTNEJ ROVNOSTÁRSKEJ SPOLOČNOSTI


KORUPCIA AKO FENOMÉN ŠTÁTNEJ ROVNOSTÁRSKEJ SPOLOČNOSTI
Každý si uvedomuje, že korupcia je vážny problém súčasnej spoločnosti. Už nie každý si uvedomuje, že korupcia ako rozkrádanie verejných zdrojov priamo súvisí s existenciou štátnej...
ŽURNALISTA VYŠETŘUJÍCÍ NEBEZPEČNOU CIA ZAVRAŽDĚN PŘI HAVÁRII „HACKNUTÉHO AUTA“
DANĚ JSOU PODVODEM POLITICKÝCH ELIT (I.)
Celosvetová vojna proti hotovosti

Masový vrah Volkswagen


Masový vrah Volkswagen
Viete čo je „emisné obviňovanie“? Ak produkujete emisie, ste zodpovedný za globálne otepľovanie a ďalšie negatívne efekty a keď sa diskusia rozbehne, tak sa ľahko premostí k ...
Nie, korporácie nie sú viac ako štáty
Microsoft kupoval draze. LinkedIn tleská daňovým rájům
Potemkinove emisie

Kedy už Bitcoin konečne padne?


Kedy už Bitcoin konečne padne?
Za napísanie tohto článku môže kamarát, ktorý sa rozhodol investovať do Bitcoinu. Pozrel si cenu a len povzdychol, že či je zase na 1000 dolároch. Samozrejme mojou odpoveďou bolo, že ...
Decentralizace všeho: Svět bez prostředníků na dosah
Kdo je Satoshi Nakamoto?
Jak svítí hodinky

KRYPTO 8: MĚNOVÝ DISENT


KRYPTO 8: MĚNOVÝ DISENT
Bitcoin není anonymní měna. Vývoj v kryptosvětě však ubíhá mílovými kroky a tuto mezeru zaplňují jiné kryptoměny. Pojďme se s nimi seznámit.
Bitcoin nám stresuje
KRYPTO 6: NA ROZCESTÍ. ROZŠTĚPÍ SE BITCOIN?
Bitcoin si naďalej drží hodnotu

Dronové války: Spojené státy s izraelskou technologií proti dronům IS


  Dronové války: Spojené státy s izraelskou technologií proti dronům IS
V Sýrii a Iráku vypukly dronové války. USA zakoupily do bojů s malými weaponizovanými drony „islámského státu“ izraelskou zbraň. Pentagon o detailech mlčí, ale podle odborníků tu ...
Druhá světová válka a její ekonomické důsledky
Nacionální socialismus a komunismus (3/4)
Nejpodstatnější otázka o ISIS, kterou si nikdo nepokládá

Voľby: ide o všetko/nič


Voľby: ide o všetko/nič
Po období vymývania mozgov „prispôsobilými“ prisťahovalcami, prichádza vymývanie volebné. Môžeme si to všimnúť množstvom billboardov po celom meste, kde už nevidíme reklamu na ...
Merkelovej a EU vôbec im neide o dobro ľudí ohrozených vojnou
EKONÓMIA PO LOPATE #2 – AKO JURKO KAPITÁL VYMYSLEL
V zajetí megalomanie

Štvrtý oriešok pre Popolušku


Štvrtý oriešok pre Popolušku
Už je to vonku. Druhé pokračovanie mimoriadne úspešnej filmovej rozprávky Tri oriešky pre Popolušku bude nepochybne najočakávanejšou televíznou premiérou tohtoročných Vianoc...
Máte nějakého nepřítele? Věnujte mu svoji televizi!
Jediho cesta k džihádu: Radikalizace Luka Skywalkera
Kterak lovci trofejí zachraňují lvy

Version:1.21 2013-06-18 Generated in 0.0348 s
Kozmetický salón v Bratislave salón krásy Bratislava Kozmetický salón bratislava kozmetika Bratislava Kozmetika v Bratislave omladenie pleti Bratislava regenerácia pleti Bratislava beauty salon bratislava chemicky peeling bratislava hlbkove cistenie pleti bratislava Mezoterapia Bratislava Mezoterapia v Bratislave Omladenie pleti v Bratislave Regeneracia pleti v Bratislave Omladenie pleti kyselinou hyaluronovou | dôležité informácie denné správy aktuálne spravodajstvo | Chemický peeling v Bratislave aha chemicky peeling v Bratislave Chemicky peeling Bratislava peeling aha kyselinami v Bratislave Kozmetický salón v Bratislave Kozmetika Bratislava Hĺbkové čistenie pleti Bratislava Salón krasy Bratisalava | Hĺbkové čistenie pleti Bratislava Hĺbkové čistenie pleti v Bratislave Ultrazvukové čistenie pleti Bratislava Čistenie pleti ultrazvukom Bratislava Skin Scrubber Bratislava Kozmetika Bratislava Chemický peeling Bratislava | private label cosmetics, custom made cosmetic, skin care manufacturer, custom made cream, custom lip stick lip balm