Dokumenty
Obrázky
Videá
Fórum
 
 

Polemika s úrokovým strašákem


Polemika s úrokovým strašákem

Už poměrně dlouhou dobu potkávám na svých cestách Internetem nejrůznější články a videa pojednávající o zrůdném bankovnictví, které zatěžuje nevinné lidi dluhy takovým způsobem, že úroky z těchto dluhů nemohou nikdy být splaceny; toto tvrzení samozřejmě podporuje řada rádoby vědeckých vysvětlení, matematických pseudorovnic, zdůvodnění vypadajících na první pohled logicky a většinou to bývá celé podáváno jako šílený underground, což je dobré pro získávání podpory mladších čtenářů a diváků. Rozhodně se nechci ani v nejmenším zastávat bank, neboť současné státem kartelizované bankovnictví považuji za skutečně zrůdné; rozhodl jsem se však v tomto článku vyvrátit blud o nesplatitelnosti úroků, neboť jsem zjistil, že mu věří až překvapivě mnoho lidí (jak v mém okolí, tak i v internetových diskusích), které považuji za rozumné a inteligentní.

Začněme tedy tím, proč že mají být ty úroky vlastně nesplatitelné; těch argumentů je několik. Nejjednodušší z nich (objevený už ve středověku) zní přibližně takto: "Úrok (jakýkoliv) je nemorální a špatný, jsou to peníze za nic; a protože peníze se samy o sobě nerozmnoží, nemohou být všechny úroky nikdy plně zaplaceny." Ty složitější do toho nějakým způsobem zatahují bankovnictví částečných rezerv (které, ač je v současné podobně svinstvem, s tím nemá nic společného), například přibližně takto: "Jediné místo, kde mohou dlužníci vzít peníze na splácení (u větších částek pěkně mastných) úroků, je z celkového množství peněz v ekonomice. Tyto peníze ovšem byly vytvořeny frakčním bankovnictvím, takže je jasné, že dluh nemohou splatit všichni, protože ty peníze, kterými by jej mohli splatit, zatím neexistují." Zjednodušeně řečeno – úroky nemohou být splaceny proto, že banky sice vytvářejí peníze z ničeho na půjčky, ale zpátky chtějí (o úrok) víc, avšak tyto peníze už nevytvářejí, ergo v ekonomice chybí a úroky není z čeho platit.

Proč to nedává smysl? Inu, protože se v rámci výše uvedených "analýz" zapomíná na to, že banka je též součástí ekonomiky; nejjednodušší je ukázat si splácení dluhů na modelovém příkladu: mějme banku, podnikatele a zbytek společnosti.

1/ Banka má 100, podnikatel 0, zbytek společnosti 1000.
2/ Podnikatel si od banky půjčí 20 s 10% úrokem (má tedy vrátit 22), takže banka má 80, podnikatel 20 (dluží 22 bance), zbytek společnosti 1000.
3/ Podnikatel si koupí (od "zbytku společnosti") pec za 20, takže banka má 80, podnikatel 0 (dluží 22 bance), zbytek společnosti 1020.
4/ Podnikatel peče chléb, který prodává lidem (patřícím do "zbytku společnosti") za celkem 25, takže banka má 80, podnikatel 25 (dluží 22 bance), zbytek společnosti 995.
5/ Podnikatel splatí dluh i s úroky bance, takže banka má 102, podnikatel 3, zbytek společnosti 995.
6/ Banka si koupí (od "zbytku společnosti") auto, nebo si třeba zaplatí úklidovou firmu za 2, takže banka má 100, podnikatel 3, zbytek společnosti 997 (téhož výsledku lze dosáhnout, rozdělí-li banka dividendy akcionářům, případně vyplatí platy zaměstnancům, kteří je dále utrácejí).
7/ Podnikatel si koupí (od "zbytku společnosti") například dům za 3, takže banka má 100, podnikatel 0, zbytek společnosti 1000.
Teď jsou všichni zpět na svém, žádné peníze nikde nechybějí, došlo pouze k dobrovolnému přerozdělování různých statků, což je v pořádku; pokud by někoho mátlo, že na konci na tom vlastně všichni vydělali (v bance je uklizeno, nebo má nové auto; podnikatel má dům a pec; ostatní lidé mají chleba, který pro ně má cenu minimálně 25, zatímco někdo z nich nemá pec, která pro něj měla cenu maximálně 20), tak to není žádné kouzlo, nýbrž za to mohou dvě věci: jednak tam proběhly nějaké dobrovolné transakce (mezi něž počítám i poskytnutí úvěru), které byly pro všechny strany ziskové (což je ostatně podstatou dobrovolné směny), a jednak podnikatel pekl chleba, což ve výše uvedené situaci odpovídá tvorbě statku, o který je zájem.

Mnozí jistě namítnou, že jsem z příkladu zcela vynechal frakční bankovnictví; to proto, že s tím nemá vůbec nic společného, což lze jednoduše prokázat – přidáním ještě dalšího bodu do našeho modelového scénáře (dále je třeba ještě opravit odpovídající součty po vrácení dluhu, ale to na věci nic nezmění):

0/ Banka má 0, podnikatel 0, zbytek společnosti 1000; banka si vytvoří 100 z ničeho, aby mohla půjčit podnikateli, takže banka má 100, podnikatel 0, zbytek společnosti 1000.

Bod 0/ pochopitelně není v pořádku, není to fér, jedná se prakticky o krádež (zvýšením peněžní zásoby prodělají ti, kdo měnu drží, takže se banka obohatí na zbytku společnosti, které stát vnucuje měnu, se kterou nechává banky manipulovat), ale žádným způsobem neovlivní výše uvedený mechanismus splácení úroků.
Peníze, které banka požaduje jako úroky, sice v rámci poskytování daného úvěru nevytvořila z ničeho (jako částku, kterou půjčila), což ale neznamená, že budou v dané ekonomice chybět, neboť banka sama je též její součástí.

Vzhledem k tomu, že nezanedbatelná část lidí má tendenci modelový příklad ignorovat z důvodu, že "je to jen jeden dluh, ale když jich je víc, fungovalo by to jinak" (což je samozřejmě nesmysl, neboť v tom příkladu není nic, co by bránilo jeho paralelnímu průběhu), rozhodl jsem se vyvrátit tezi o nesplatitelnosti úroků ještě jiným argumentem: Úrok z dluhu lze brát jako poplatek za službu; banka půjčí klientovi peníze (které buď měla už dříve, nebo si je za tím účelem vytvořila, což je pro naše účely irelevantní), on je jednak vrátí a jednak za tuto službu zaplatí ještě nějaké další peníze. Oblíbený blud zní: "Peníze pro půjčku banka sice vytvořila, ale vrátit zpět chce i peníze další, které však nevytvořila, takže tyto peníze v ekonomice prostě nejsou." Jenže co ostatní služby? Řekněme, že banka poskytuje ještě jiné placené služby, například si tam klienti mohou za poplatek pronajmout bezpečnostní skříňku a peníze na tento poplatek banka rozhodně též netiskne; a napadlo snad někoho v tomto okamžiku pochybovat o tom, zda tyto peníze v ekonomice existují? A co když bezpečnostní skříňky pronajímá ještě někdo jiný, třeba nádraží? Platí i tam tvrzení, že když někdo z ničeho nic pronajme jinému skříňku a chce za to peníze, tak tyto nemohou být nikdy všechny plně zaplaceny, protože v ekonomice neexistují? Přičemž totéž platí pro všechny poskytovatele všech služeb; kdokoliv poskytuje jakoukoliv službu za peníze, které rovnou nevytiskne, by měl podle logiky zastánců nesplatitelnosti úroků způsobovat i nesplatitelnost poplatků za tuto službu, protože: "Ty peníze přece v ekonomice nejsou."

Jak je tedy možné, že všechny služby v ekonomice mohou být zaplaceny, i když v součtu je jich (v průběhu času) poskytováno mnohem více, než kolik existuje peněz? To proto, že peníze obíhají, takže jednou a toutéž korunou je zaplaceno postupně mnoho statků (což ostatně můžeme vidět neustále v každodenním životě; naše nákupy platíme penězi, kterými předtím náš zaměstnavatel zaplatil za naši práci). Pochopitelně v případě, kdy nějakou část ekonomiky začneme považovat za uzavřenou (v článcích a videích podporující tuto teorii jsou to typicky banky, ale úplně stejně by to dopadlo i s jakýmikoliv jinými institucemi či skupinami lidí) a "stojící stranou", docházíme k chybným závěrům, že peníze, které do této části ekonomiky proudí, jsou ztraceny (což ve skutečnosti nejsou, protože lidé si za ty peníze budou opět kupovat další statky od ostatních).

S ohledem na to, že vyvracení nesmyslné teorie o nesplatitelnosti úroků často připomíná boj s větrnými mlýny, jsem se ke konci článku rozhodl preventivně vyvrátit několik nejčastějších argumentů, abych to pak nemusel dělat v diskusi:

- Úroky jsou nesplatitelné, neboť celkový objem úroků je větší, než kolik je peněz v oběhu.
- To by byl pouze důvod k tomu, proč všechny úroky nemohou být splaceny naráz; postupně být splaceny mohou, neboť každá koruna může být postupně použita k zaplacení více úroků: jeden dlužník vrátí peníze bance, banka (případně její akcionáři či zaměstnanci, které banka vyplácí) si zakoupí nějaké statky, čímž peníze opět uvolní do ekonomiky, takže se mnohou oklikou dostat opět k jinému dlužníkovi, který zaplatí svůj úrok stejnými penězi, kterými byl už jeden úrok splacen. Z faktu, že všechny platby za nějaký druh služeb (nejen za úroky) převyšují celkový objem peněz v oběhu, rozhodně nelze odvodit, že za tyto služby nemůže být zaplaceno; jen nemohou být zaplaceny všechny v jednu chvíli, k čemuž ale v praxi stejně nikdy nedojde.

- Banka vytváří peníze, které půjčí, ale vrátit chce víc, avšak tolik peněz v ekonomice není.
- To je naprosto nesmyslný argument; kdyby tomu tak skutečně bylo, znamenalo by to, že jakákoliv platba (za cokoliv), na kterou nebyly vytisknuty peníze, způsobuje v součtu nesplatitelnost daných služeb, protože tolik peněz v ekonomice není. Půjčí-li banka někomu peníze (bez ohledu na to, zda ty peníze skutečně měla, nebo si je za tím účelem vytvořila) a požaduje-li za tuto službu poplatek, principiálně se to nijak neliší od toho, když banka (nebo kdokoliv jiný) někomu pronajme bezpečnostní skříňku (nebo cokoliv jiného) a požaduje za to poplatek.

- Modelový příklad na začátku článku vyžaduje, aby byly k bankám přesunovány nějaké zdroje; když tyto zdroje dojdou, model přestává fungovat.
- Těmi zdroji nemusí být míněny jen suroviny, ale i práce, která pravděpodobně hned tak nedojde. Samotný fakt, že dochází k přesunu zdrojů směrem k bankám, je v bankovnictví částečných rezerv a státem vnucené měny samozřejmě neomluvitelnou zlodějinou, což je sice zlé, nicméně modelový příklad ze začátku článku to nijak neovlivňuje.

- Kdyby banky peníze dále neutrácely, ale místo toho je zadržovaly, nebude z čeho splácet další úvěry.
- Teoreticky ano, nicméně to jednak platí pro libovolnou instituci, nejen banky (kdyby pekaři zadržovali peníze, též jich bude časem v ekonomice málo), ale zejména se to v praxi nestane, protože banky platí minimálně svým zaměstnancům, kteří dále utrácejí (nehledě na další firmy, jejichž služby banky využívají).



Author: urza # BijeTaqa85
Svet2014-06-2715
-
 31%  ( 6 people voted )
+
Cha-Cha-Cha
Marco # DivyVaqy07
-
 45%  ( 1 people voted )
+
2014-06-27 11:43:03 542f01b1
banka hodnoty netvori, realne preniaze ma len od spolocnosti, takze chyba hned v prvom bode.

1/ banka ma 0, podnikatel 0 a spolocnost 1000...
2/ Podnikatel si od banky půjčí 20 s 10% úrokem (má tedy vrátit 22), takže banka má 80, podnikatel 20 (dluží 22 bance), zbytek společnosti 980 s urokom 3% (neviem ci som neprehnal) atd...

abo zeby predsa len dake hodnoty tvorila? neeeeee


kucma # FyvaFixa25
-
 67%  ( 5 people voted )
+
2014-06-27 13:43:08 5cf504d8
Keby to s bankami a úrokmi bolo ako so slovami a tvrdeniami, zjednodušil by sa nám život.
Autor sám priznáva, že vyrobiť si peniaze z ničoho je zlodejina a ak by to urobili pekári, bolo by to to isté - potiaľ súhlas. No vidím problém inde. Nik iný, než banky a nimi zneužívané jedinečné postavenia na trhu toto urobiť nemôže. Nik iný nedrží jednotlivcov aj celé štáty za gule formou dlhu (úročeného). Tu v podstate nejde o to, či úrok je alebo nie je splatiteľný, ale o kumulovanie moci a majetku jedinou skupinou (bankami) formou dnes už nesplatiteľného dlhu s priebežným ďalším zadlžovaním sa na púhe splácanie úrokov, kde istina (dlh) zostáva konštantou.
Inými slovami - keby si banky nesmeli vyrobiť peniaze z ničoho, mal by autor pravdu. Ony si však peniaze z ničoho urobiť môžu, požičajú ich a pýtajú za ne taký istý úrok - a to je tá diera nesplatiteľnosti.

Luko # LidySesy00
-
 50%  ( 0 people voted )
+
2014-06-27 13:48:47 b2299093
2/ ...takže banka má 0...




kucma # FyvaFixa25
-
 50%  ( 0 people voted )
+
2014-06-27 14:02:24 5cf504d8
Matematicky to znie pekne tento príklad, ale je to nezmysel. Banky na úrokoch vyberú omnoho viac ako následne banka môže vrátiť naspäť do obehu tým že si sama niečo kúpi. Kto je to banka? Je to človek ktorý ju vlastní. Ako ten človek môže kúpiť toľko vecí, na základe ktorých vráti späť peniaze do obehu oproti celému národu. Je tu veľký nepomer.
Banky týmto spôsobom odsávajú peniaze z obehu a následne zadlžujú spoločnosť a musia tak dávať stale viac peňazí do obehu s novým a novým dlhom.
Dôkazom toho že je to tak si stačí pozreť vývojový graf XAU/USD.


PETER # XajoSidy52
-
 64%  ( 4 people voted )
+
2014-06-27 14:07:28 50f22c5b
realna matematika ja akurat v stupajucich cislach mnozenia sa zasratych uzernikov...

kucma # FyvaFixa25
-
 50%  ( 0 people voted )
+
2014-06-27 14:25:43 5cf504d8
loading...
Chyba je hneď na začiatku/v zadaní, pretože banka keď "požičia" 20 a naspäť chce 22, v skutočnosti musí "vybrať z trezora" iba okolo 10% (neviem presnú sumu potrebnú ako povinné rezervy vo frakčnom bankovníctve), zvyšok si vyťuká na klávesnici a z toho chce ešte tých 10% úroku ako v tomto prípade... Takže potom tie počty vyzerajú ale úplne inak.

Presnejšie tu:
http://www.ekontext.sk/2013/09/caro-frakcneho-bank
ovnictva/


smrtihlav # QycaMuca72
-
 50%  ( 0 people voted )
+
2014-06-27 14:46:56 4e6367da
No, pokud je celý příklad v penězích, pak se vloudila chbička na začátek: Banka má 100 (OK), podnikatel má 0 (OK), zbytek společnosti má 1000. Hmmm ... A odkud má zbytek společnosti 1000? Nejspíš od nějaké banky, že? (Nikdo jiný peníze netiskne.) A jak se k nim dostal? nejspíš za úrok, takže dluží bance 1020. A kde vezme na jejich splacení? (půjčí si v bance a bude dlužit ještě víc). ... A to doho nemotám částečné rezervy (výše je použit termín "frakční bankovnictví").


Ergo:
1) Jak "podnikatel", tak "zbytek společnosti" ručí reálnými hodnotami za půjčky peněz, které jsou tvořené ze vzduchu. To je jádro pudla.
2) Splatit dluhy lze jen půjčením si peněz, což vede ke zvýšení celkového zadlužení v systému.

Tomas # GudyHovo39
-
 58%  ( 2 people voted )
+
2014-06-27 15:11:59 53d08c17
Ten článok je manipulácia a vymývanie mozgov naivným čitateľom (a zrejme zaplateným) toto by žiadny aspoň trochu zdatný ekonóm nenapísal, jedine že by chcel oblbovať verejnosť...

Bertold # FuliXuju84
-
 55%  ( 1 people voted )
+
2014-06-27 17:00:32 4e623e1c
Nuž, autor je čistý idiot. Zrejme absolvent kekonómie. Nech ešte vysvetlí, čo by sa stalo, keby si všetci (občania, firmy, ...) išli naraz vybrať peniaze z banky. V hotovosti. A potom autor zistí, že tie jeho akože populárnovedecké reči sú obyčajná sprostosť. Fiat money je skaza. Jednotlivcov, firiem, štátov, svete. A ten deň sa blíži.

Tykva Bukvatyr # JokuCyto18
-
 50%  ( 0 people voted )
+
2014-06-27 17:38:24 c331bc52
Toto kto pisal ? Analfabet? Ten priklad vobec nezodpoveda realite ako funguje sucasny financny system.

Odmyslime si to, ze vsetky peniaze su dlh vytvoreny bankov a spolocnost ma 1000 jednotiek penazi nezatazenych dlhom.

4/ Podnikatel peče chléb, který prodává lidem (patřícím do "zbytku společnosti") za celkem 25, takže banka má 80, podnikatel 25 (dluží 22 bance), zbytek společnosti 995.
5/ Podnikatel splatí dluh i s úroky bance, takže banka má 102, podnikatel 3, zbytek společnosti 995.

Tu je chyba. Banka nebude mat 102. Banka bude mat len 82! 20 je istina, ktora sa splatenim dlhu zlikviduje! Pretoze banka tych 20 vytvorila zo vzduchu, nemozu ostat banke. Jedine co banka ziska su uroky ako svoj zisk. Z obehu sa teda odcerpaly 2 penazne jednotky.
Teda po splateni uveru bude v obehu:
5/ Podnikatel splatí dluh i s úroky bance, takže banka má 82, podnikatel 3, zbytek společnosti 995.
2 zarobila banka 3 zarobil podnikatel


Pekny vecer a prosim nastudovat pred vypisovanim clankov.

Anarchy # MefeCydi35
-
 50%  ( 0 people voted )
+
2014-06-27 22:07:14 bc7b6e2a
Fiat peniaze neexistuju. Toto si treba zapametat - fiat peniaze su dlh, nic viac. Ak si vezmete uver vytvorite peniaze, ak ho splatite peniaze z obehu zmiznu. Ked sa pozrete do penazenky a mate tam euro, tak tie eura niekto potrebuje na splatenie dlhu. Ak by vsetci splatili dlhy naraz, neostane v obehu ziadne euro a deflacia zlikviduje celu ekonomiku.

Anarchy # MefeCydi35
-
 58%  ( 2 people voted )
+
2014-06-27 22:13:42 bc7b6e2a
Peniaze sú dlh, ešte si zabudol na splátky, ktoré mesačne platíme a ihneď ich banka investuje na ďalšie pôžičky .


pali # QakiGuri06
-
 50%  ( 0 people voted )
+
2014-06-28 00:17:09 c3a8d102
mohol by mi niekto, najlepsie autor/vkladatel tohto paskvilu napisat, naco su nam vlastne tie "spolocnosti" na urokoch zarabajuce dobre?
odkial maju zdroje ziskov a tak...a preco je matematicke oje-bavanie akceptovane?

kucma # FyvaFixa25
-
 50%  ( 0 people voted )
+
2014-06-28 23:32:24 b2fdaf39
Nemôžem si pomôcť, ale dlhodobo si myslím - teda zjednodušene!, že banky sú parazitmi a príživníkmi na tokoch peňazí v systéme...

Bertold # FuliXuju84
-
 55%  ( 1 people voted )
+
2014-06-29 09:29:32 4e623e1c

Meno:

Čo je tripcode?
Tripcode je hash hesla, pomocou ktorého môžete byť identifikovany od ostatných. Toto nevyžaduje registráciu a budete aj naďalej anonymný. Heslo sa neuloží na server.
Tripcode:
(odporúčané)
Čo je toto?
Anti-spam ochrana proti robotom. Vpíšte prosím dve číslovky v desiatkovej podobe.
jeden   štyri
(zadajte číslicami)

Podmienky používania služieb dolezite.sk beriem na vedomie a súhlasim s nimi. Kliknúť tu pre celý text.

Voliteľné URL video, obrázok alebo Google mapa:







Podporte nás aj cez BITCOINY



12KLBuVu1m6seK23BatQAMBtyngMKtKacn

V prípade, že chcete prispieť na chod dolezite.sk môžete tak učiniť zaslaním akéhokoľvek finančného príspevku na účet 420 208 3850 / 8360 mBank (SK47 8360 0000 0042 0208 3850), variabilný symbol: 4444.
Do účelu platby môžete uviesť Vaše meno, ktoré bude zverejnené s poďakovaním. Vyzbierané finančné prostriedky budú použité na skvalitňovanie a chod dolezite.sk.
Najlepšie za týždeň
Najčítanejšie za týždeň

Kde sa berú zlí ľudia?


  Kde sa berú zlí ľudia?
Sociologické a psychologické experimenty už zo svojej podstaty atakujú hranice porušovania etiky, morálky či práva. Nikdy sa ich nerobilo veľa a tie, ktoré sa kedysi vykonali, dnes už ...
Vládam sa začína Bitcoin páčiť
ZÁNIK SVOBODY JEDNOTLIVCE ZNAMENÁ ZÁNIK NAŠÍ (EUROATLANTICKÉ) CIVILIZACE. DOJDE NÁM TO JEŠTĚ VČAS?
KOHO V SKUTOČNOSTI CHRÁNI ŠTÁTNA OCHRANA SPOTREBITEĽA?

Porušovanie listového tajomstva v podaní Andreja Danka


Porušovanie listového tajomstva v podaní Andreja Danka
V dôsledku rozhodnutia Andreja Danka dochádza v NR SR k porušovaniu listového tajomstva. Ako totiž odhalil Igor Matovič z OĽaNO, predseda parlamentu nariadil, aby boli poslancom kontrolovan...
Konečne vyhrávame nad Čechmi, aspoň v rámci regulovania
Koncesionárske poplatky bolia a tak je to dobre
Potrebuje každý operačný program vlastné logo?

PROTIVLÁDNÍ DEMONSTRACE VE VENEZUELE SE VYMYKAJÍ KONTROLE, JSOU HLÁŠENY STOVKY ZRANĚNÝCH


PROTIVLÁDNÍ DEMONSTRACE VE VENEZUELE SE VYMYKAJÍ KONTROLE, JSOU HLÁŠENY STOVKY ZRANĚNÝCH
Středeční masové protivládní demonstrace ve Venezuele mají dalšího mrtvého a přes 160 zraněných, informovala dnes agentura DPA...
VENEZUELA, apríl 2017: ČIRÁ HRŮZA
KUBÁNCI CHTĚJÍ KAPITALISMUS
Venezuela a Farma zvířat

RAKOUSKÝ PREZIDENT ODHALIL SVÉ POSTOJE: „ŽENY, ZAHALTE SE“


RAKOUSKÝ PREZIDENT ODHALIL SVÉ POSTOJE: „ŽENY, ZAHALTE SE“
„Bude li sílit vlna antiislamismu, bude nutné rakouské ženy požádat, aby ze solidarity začaly nosit muslimské šátky.“ Tak se minulý týden vyjádřil rakouský prezident Alexander Van...
Jak zblbnout Francouze
MRAČNA NAD EVROPOU: MAJETKOVÉ DANĚ
RAKOUSKO NAŠLO ZPŮSOB, JAK OBČANŮM ZDANÍ VYHLEDÁVÁNÍ NA GOOGLU A VYSTAVOVÁNÍ NA SOCIÁLNÍCH MÉDIÍCH

SEVERNÍ KOREA ZAHÁJILA NEJVĚTŠÍ VOJENSKÉ MANÉVRY V HISTORII. USA A ČÍNA PŘED NEVZRATNÝMI NÁSLEDKY


SEVERNÍ KOREA ZAHÁJILA NEJVĚTŠÍ VOJENSKÉ MANÉVRY V HISTORII. USA A ČÍNA PŘED NEVZRATNÝMI NÁSLEDKY
Severní Korea spustila největší vojenské cvičení v dějinách. Přichází právě v době, kdy Kim Čong un zkoušel jaderné testy. Dvě největší světové mocnosti USA a Čína varuj...
TO PRAVÉ UMĚNÍ: UDĚLAT DEAL S KIMEM
Robot se konečně dostal do nitra bloku Fukušimy a hned se musel vrátit
India s nadrozmernými bankovkami a barterom

NA SOCIÁLNÍCH SÍTÍCH SE OBJEVILO VIDEO Z MASAKRU V ISTANBULU


NA SOCIÁLNÍCH SÍTÍCH SE OBJEVILO VIDEO Z MASAKRU V ISTANBULU
Na sociálnej sieti boli zverejnené drsné zábery z teroristického útoku v Istanbule. Kamerový systém totiž zachytil muža vyzbrojeného zbraňou pri streľbe na ľudí v klube i pred podnikom ...
MÉDIA MLČÍ. TISÍCE PALESTINSKÝCH A IZRAELSKÝCH ŽEN POŘÁDANÍ DVOUTÝDENNÍ POCHODY MÍRU
Cesta do Aleppa: co je pohřbeno propagandou
PŮJDEME DO MEKKY A VĚŘÍCÍ NEVRAŽDÍME

JIHOAFRIČANÉ SE VZDALI JADERNÝCH ZBRANÍ A CO ZA TO ZÍSKALI?


JIHOAFRIČANÉ SE VZDALI JADERNÝCH ZBRANÍ A CO ZA TO ZÍSKALI?
„Jestliže nebudete bojovat za právo, když můžete snadno zvítězit, jestli nebudete bojovat, když vítězství bude jisté a ne tak drahé, můžete dojít k okamžiku, kdy budete muset ...
Tyhle děti nepotřebují solární panely
Jak Evropská unie pomáhá Africe k chudobě
JAK JE TO S TÍM LVEM?

ČEHO JE SCHOPNÁ NOVÁ ČÍNSKÁ LETADLOVÁ LOĎ?


ČEHO JE SCHOPNÁ NOVÁ ČÍNSKÁ LETADLOVÁ LOĎ?
Druhá letecká loď vojenského námořnictva Čínské lidové osvobozenecké armády byla 26. dubna slavnostně spuštěna na vodu v přístavu Ta lien. Stala se první lodí této třídy, ...
Ako v Číne kapitalizmus vyrástol
Drazí Číňané, jste fakt drazí
Ekonomický příběh naší doby. Proč Čína dovolí kritiku na Facebooku

PROČ SE RUSŮM STÝSKÁ PO KOMUNISMU


PROČ SE RUSŮM STÝSKÁ PO KOMUNISMU
Nostalgie po sovětské éře je v Rusku široce rozšířená a socialistické ideje jsou i nadále nesmírně populární – z průzkumů pravidelně vychází najevo, že více než dvacet let po...
POLICEJNÍ BRUTALITA NA DEMONSTRACÍCH V RUSKU: KŘEČE PUTINOVSKÉ OLIGARCHIE?
STOVKY RUSŮ BYLO ZADRŽENO POTÉ, CO SE V NEDĚLI ZEMÍ PŘEHNALA VLNA PROTIKORUPČNÍCH PROTESTŮ
STALIN – GRUZÍNSKÝ TYGR: CESTA K MOCI (I.)

KORUPCIA AKO FENOMÉN ŠTÁTNEJ ROVNOSTÁRSKEJ SPOLOČNOSTI


KORUPCIA AKO FENOMÉN ŠTÁTNEJ ROVNOSTÁRSKEJ SPOLOČNOSTI
Každý si uvedomuje, že korupcia je vážny problém súčasnej spoločnosti. Už nie každý si uvedomuje, že korupcia ako rozkrádanie verejných zdrojov priamo súvisí s existenciou štátnej...
ŽURNALISTA VYŠETŘUJÍCÍ NEBEZPEČNOU CIA ZAVRAŽDĚN PŘI HAVÁRII „HACKNUTÉHO AUTA“
DANĚ JSOU PODVODEM POLITICKÝCH ELIT (I.)
Celosvetová vojna proti hotovosti

Masový vrah Volkswagen


Masový vrah Volkswagen
Viete čo je „emisné obviňovanie“? Ak produkujete emisie, ste zodpovedný za globálne otepľovanie a ďalšie negatívne efekty a keď sa diskusia rozbehne, tak sa ľahko premostí k ...
Nie, korporácie nie sú viac ako štáty
Microsoft kupoval draze. LinkedIn tleská daňovým rájům
Potemkinove emisie

Kedy už Bitcoin konečne padne?


Kedy už Bitcoin konečne padne?
Za napísanie tohto článku môže kamarát, ktorý sa rozhodol investovať do Bitcoinu. Pozrel si cenu a len povzdychol, že či je zase na 1000 dolároch. Samozrejme mojou odpoveďou bolo, že ...
Decentralizace všeho: Svět bez prostředníků na dosah
Kdo je Satoshi Nakamoto?
Jak svítí hodinky

KRYPTO 8: MĚNOVÝ DISENT


KRYPTO 8: MĚNOVÝ DISENT
Bitcoin není anonymní měna. Vývoj v kryptosvětě však ubíhá mílovými kroky a tuto mezeru zaplňují jiné kryptoměny. Pojďme se s nimi seznámit.
Bitcoin nám stresuje
KRYPTO 6: NA ROZCESTÍ. ROZŠTĚPÍ SE BITCOIN?
Bitcoin si naďalej drží hodnotu

Dronové války: Spojené státy s izraelskou technologií proti dronům IS


  Dronové války: Spojené státy s izraelskou technologií proti dronům IS
V Sýrii a Iráku vypukly dronové války. USA zakoupily do bojů s malými weaponizovanými drony „islámského státu“ izraelskou zbraň. Pentagon o detailech mlčí, ale podle odborníků tu ...
Druhá světová válka a její ekonomické důsledky
Nacionální socialismus a komunismus (3/4)
Nejpodstatnější otázka o ISIS, kterou si nikdo nepokládá

Voľby: ide o všetko/nič


Voľby: ide o všetko/nič
Po období vymývania mozgov „prispôsobilými“ prisťahovalcami, prichádza vymývanie volebné. Môžeme si to všimnúť množstvom billboardov po celom meste, kde už nevidíme reklamu na ...
Merkelovej a EU vôbec im neide o dobro ľudí ohrozených vojnou
EKONÓMIA PO LOPATE #2 – AKO JURKO KAPITÁL VYMYSLEL
V zajetí megalomanie

Štvrtý oriešok pre Popolušku


Štvrtý oriešok pre Popolušku
Už je to vonku. Druhé pokračovanie mimoriadne úspešnej filmovej rozprávky Tri oriešky pre Popolušku bude nepochybne najočakávanejšou televíznou premiérou tohtoročných Vianoc...
Máte nějakého nepřítele? Věnujte mu svoji televizi!
Jediho cesta k džihádu: Radikalizace Luka Skywalkera
Kterak lovci trofejí zachraňují lvy
Výber

Studie: Víte, co obsahuje váš burger?


											Studie: Víte, co obsahuje váš burger?
Průmysl rychlého občerstvení je trhem za mnoho miliard dolarů, co každoročně prodá miliardy burgerů. Aby se tato poptávka udržela, je zapotřebí továrního zemědělství se zabíjení...
Blud jménem minarchismus
O význame
Oficiální dluh USA - 18 bilionu dolarů

Version:1.21 2013-06-18 Generated in 0.0635 s
dôležité informácie denné správy aktuálne spravodajstvo | zlata maska na tvar, kolagenova maska na tvar, kolagenova maska na oci, zlata maska na oci, cierna maska na tvar proti akne | handmade ručná výroba výrobky ručná práca predaj obchod handmade Náušnice náramky dekorácie Náhrdelníky Handmade obchod ručné práce hand made | important actual news leaked informations spies spy espionage | good positive news inspirational stories articles