Stát závislý na jednom výrobci

Státní správa a samospráva však často používá uzavřené datové formáty kancelářských balíků, jako jsou .doc nebo .xls, a vytváří tak dokumenty, které budou za pár let obtížně zpracovatelné; pro korektní zobrazení a zpracování těchto dokumentů je obvykle nutné koupit program, který s nimi dokáže pracovat. Tyto programy nejsou dostupné všem uživatelům (a daňovým poplatníkům). Vzniká závislost státu na jednom dodavateli a stejný přístup se vyžaduje po občanech. Tento způsob je drahý a špatný – snižuje možnost konkurenčního soutěžení, je nepružný a do budoucna nejistý.

Významným negativem je také fakt, že se technická struktura takového formátu mění podle vůle jeho výrobce a ten tak nutí zákazníka (kterým je také stát) k zakoupení nových verzí svých programů. V neposlední řadě dochází k nerovnému konkurenčnímu boji, protože výrobce popis datové struktury chrání a nezveřejňuje. Konkurence má tedy omezené nebo žádné možnosti tyto uzavřené formáty používat.

Řešení: Otevřené formáty

Existují přitom datové formáty kancelářských programů, které jsou z technického hlediska otevřené, veřejně přístupné a tedy kontrolovatelné.

Úřady je ovšem převážně ignorují a často komunikují prostřednictvím formátů, které lze otevřít jen v některých programech. Nutí tak daňového poplatníka, aby si koupil konkrétní program. Řešením je používat otevřené datové formáty, například OpenDocument Format.

Open Document Format

Technická struktura takového formátu je popsaná a veřejně známá, OpenDocument Format je mezinárodní ISO standard. Data uložená v těchto souborech jsou čitelná nezávisle na operačním systému nebo typu zařízení. Existuje velké množství programů, které s tímto formátem pracují, například kancelářský balík OpenOffice.org. Neexistuje závislost na jednom výrobci. OpenOffice.org lze získat zdarma a používat ho na úřadech, ve školách, v domácnostech, ve firmě a kdekoliv jinde.

Jak je to v EU?

Generální ředitelství pro informatiku (DIGIT) při Evropské komisi má za úkol „umožnit Komisi účinně využívat informační a komunikační technologie při dosahování svých organizačních a politických cílů“. Zahrnuje to i přípravu definic, na jejichž základě pak Komise vydává svá doporučení a nařízení. V roce 2008 byla vydána druhá verze tzv. Evropského pracovního rámce pro interoperabilitu (EIF). Ten mimo jiné obsahoval definici otevřených standardů, jejichž použití Komise vyžaduje. Koncem roku 2010 byl EIF Komisí přijat coby příloha sdělení „Cesta k interoperabilitě evropských veřejných služeb“.

Publikované znění definuje otevřený standard jako takový, který je dostupný bezplatně nebo jen za symbolický poplatek. Kromě toho není zatížen jinými okolnostmi, které by jeho opakované použití jakkoliv omezovaly. Související duševní vlastnictví (jako patenty) by mělo být dostupné rovněž bezplatně, a to navždy.

Nutno podotknout, že i v ČR existuje tzv. Doporučení k aplikaci zákona o svobodném přístupu k informacím. Vydalo jej v roce 2007 dnes již neexistující Ministerstvo informatiky. K doporučovaným formátům patří i zmiňovaný OpenDocument Format; naneštěstí se jedná pouze o doporučení, a tak se jím státní správa nemusí řídit (podobně jako se nikdo nemusí řídit sděleními EK).

Čerpané zo stránky: http://www.linuxexpres.cz/business/pouzivanim-uzavrenych-formatu-skodi-stat-sobe-i-obcanum?source=rss