Vědci nalezli kořeny přátelství člověka a psa

Toto si treba pozriet. Ja to považujem za povinne pozeranie. Vynikajuci megafilm. Ma skoro 6 hodín, na jutube je rozdelený na tuším 25 casti, na vimeo.com je cely a Vuze nájde aj torrent na stiahnutie.
Adolf Hitler - the greatest story never told. Treba ale vediet aspoň trochu po anglicky, nie sú titulky.
Je to fakt pecka. Úchvatný záver s popisom ako by vyzeral svet keby 2. SV vyhrali Nemci

" Domestikační změny
Změna životních podmínek a působení člověka vyvolalo rozličné změny
domestikovaných zvířat ve srovnání s divokými. Chov v umělých podmínkách pro
zvířata znamená:
- izolaci od divokého druhu a držení v rozličné koncentraci /ZAJETÍ A "DOMESTIKACE UŽ KRAJINY A PRAVIDEL HRY", PODŘÍZENOST CÍLEVĚDOMÉMU ZÁJMU OSOB PO SVĚTOVLÁDĚ/
- změny v rozmnožování a uplatnění jedince
- zajištění změněných podmínek života člověkem (krmení, ochrana před /ÚDAJNÝMI/ nepřáteli /AVŠAK NIKOLI PŘED TĚMI KDO JE ZNEUŽÍVAJÍ V ZAJETÍ/ a nemocemi /ZE ZMĚNĚNÝCH PODMÍNEK?/)
- omezení přírodního výběru a působení umělého výběru.
Změny zasáhly
stavbu těla a jednotlivých orgánů i jejich funkcí, včetně chování zvířat,
• změna zbarvení - u všech druhů se objevily typy zbarvení pokryvu těla, které
se nevyskytují u divokých druhů (bílé zbarvení), různé odstíny, strakatost,
pruhování, albinismus.
• změna pokryvu těla - změny osrstění se projevují prodloužením srsti -
angorismus, nebo naopak zkrácením srsti (rexismus) či úplná absence srsti
(naháč), obdobné změny lze pozorovat i u peří.
• změny kůže - tvorba řas, laloků, záhybů, klopení uší (u králíků, ovcí, koz, psů aj-)
• změny velikosti těla - velikost, případně proporce těla se mění zejména
změnami kostry, objevuje se trpasličí (nanismus) nebo obří (gigantismus) růst.
Měněna je délka končetin - zkrácení končetin (brachymelie) je typická u jezevčíka.
• změna lebky - mění se zejména délka lebky. Změny lebky se stávají typické pro
některé skupiny zvířat - zkrácení obličejové části (brachycefalie) je typické pro
plemena psů boxer, buldok nebo yorkshireské plemeno prasat.
• změny v rozmnožování - domestikovaná zvířata vykazují dřívější pohlavní
dospělost, úplnou či částečnou asezonnost rozmnožování. Zvláště u multiparních zvířat se rodí více mláďat a vícekrát.
• změny nervové soustavy - umělý chov znamenající omezení využívání pohybového a smyslového aparátu má za následek redukci mozku a některých funkčních částí centrálního nervového systému CNS (HERRE a RÓHRS 1990). S výjimkou laboratorní myši došlo k redukci hmotnosti mozku u ostatních zvířat
- u prasete o - 33,6 %, králíka o - 13 %, ovce o - 23,9 %, kočky o - 22 %, psa o - 28,8 %. Redukce hmotnosti mozku je úměrná délce domestikace, po 100 letech domestikace se velikost mozku fAremního norka snížila o 5 %. Tyto změny mozku změnily zejména senzorické systémy CNS a tím i se změnami
chování ve smyslu snížení aktivity, ostražitosti.
• změny fyziologické - typickým příkladem je zde zvýšená produkce mléka
mnohanásobně vyšší než je potřeba mláděte, zvýšení schopnosti produkovat
mléko však změnilo nejen mléčnou žlázu a intenzitu její funkce.

Změna divokého zvířete v domácí má zásadně genetické základy. Například
mutace (dědičné změny genů), které by ve volné přírodě znamenaly znevýhodnění
nositele, v případě výhodnosti pro člověka /PRO KTERÉHO? PRO HOMO DRANCOVAČE VÝDĚLEČNÉHO/ byly udrženy a rozšířeny /NAPŘÍKLAD PSYCHOPATICKÉ TENDENCE/.
Během domestikace se tak uskutečnily hluboké změny znaků, avšak nevznikly nové druhy.
U domácích zvířat se vyvinuly /-"SE" VYVINULI...ZDE NENÍ NAMÍSTĚ/ užitkové vlastnosti a jejich výkonnost na neočekávanou úroveň působením člověka jako výsledek změn zasahující ve větším
rozsahu celé tělo zvířete. Biologické hranice užitkových znaků nejsou zřejmé,
avšak další zvyšování výkonnosti zvířat je možno realizovat za podmínky udržení
těla zvířete jako biologicky vyvážené jednotky.
Domestikaci zvířat je možno chápat jako přizpůsobení zvířat na podmínky prostředí /TO JE NEDOSTATEČNÉ A ZAVÁDĚJÍCÍ CHÁPÁNÍ/.
Přes rozsáhlé změny oproti divokým formám však jsou domestikovaná
zvířata schopna života ve volné přírodě během několika generací.
V našem století
dochází u některých druhů k procesu tzv. feralizace (zdivočení, dedomestikace),
kdy člověk úmyslně či neúmyslně vypustí do volné přírody zdomácnělá zvířata.
Při zdivočení dojde k vyloučení extrémů (brachymelie, brachycefalie), avšak nikdy
nedojde k návratu na úroveň divokých zvířat /KVALITA JE NENAPRAVITELNĚ VYCHÝLENA A PATRNĚ JIŽ DRUH NEMÁ ŠANCI EVOLVOVAT, NA EVOLUCI ZBYTKŮ NEOVLÁDANÉ PŘÍRODY SE UŽ PODÍLÍ SPÍŠE INVAZIVNĚ A DESTRUKČNĚ/.

Domestikace je nevratný proces. "

Nutno dodat, že zbraňovému arzenálu vyvinutého egovědomou myslí a lidskýma rukama (a/nebo stroji) - obecně nástrojům, od nožů, pušek, kombajnů, přes pesticidy, po bomby, atd. se nemůže nic z přírody ani bránit ANI PŘIZPŮSOBIT. Zamyslete se nad tím. Kam má ještě utéct?

tak nam to už začína vid foto


http://spravy.pravda.sk/svet/clanok/303199-papez-u
znal-zazrak-reholnej-sestry-povodom-slovenky/

BezcitnaUcebniceAgroSkol

Nie náhodou sá výpočet týchto vlastností u ľudí tiež prehlbuje ako u psov. U nás sa prebieha, okrem iného, biorobotizácia (potláčanie svedomia).

Máme ale zásadný rozdiel a to že máme vedomie a vieme pomocou sociálnych programov (tým myslím programov ako má počítač pre náš mozok) vieme ovplyvniť. A nielen to vieme zmeniť si DNA spôsobom rozmýšľania používania zvukov (slov).

"Domestikace je nevratný proces." - takže toto si nemyslím u nás ľudí

Patrně tomu napomohly také biologické evoluční náhody, zejména rozšiřování travinných porostů po skončení poslední doby ledové. Bylo to nahodilé objevení plodného hybridu pšenice dvojzrnky (emmeru) a zkřížení patrně již pěstovaného emmeru s mnohoštětem, který dal vzniknout pšenici dnešního typu. „Pšenice rostla, měla nádherné bohaté klasy, ale nemohla se již přirozeně množit, protože klas byl příliš pevný a vítr nemohl semena roznášet... A tu se člověk spojil s rostlinou... Tak vznikla závislost člověka na rostlině a rostliny na člověku.“ Bronovski, J. Vzestup člověka Praha: Odeon 1985, s. 58.)
Naproti tomu technologie řemeslné a průmyslové, které rovněž předpokládají lidskou aktivitu a spoluúčast,
nemohou být přírodou ani synchronizovány ani regulovány a řízeny. Modifikují sice přírodní struktury a
využívají lidské spolupráce s neživými přírodními silami, ale jejich celkový charakter neurčuje příroda – je
umělý.
I když abiotická materiálně technická báze zemědělství a řemesla byla víceméně jednotná (až do nástupu
buržoazních poměrů ji tvořila instrumentalizace, první historická úroveň rozvoje abiotické produktivní
techniky), zjišťujeme, že zemědělská práce ve srovnání s řemeslem nevyžadovala ani příliš specializované a diferencované nástroje, ani zvlášť jemné dovednosti lidské ruky. Předpokládala však dostatečnou
sociokulturní zkušenost, kulturou rozvinuté předvídavé (anticipativní) myšlení, normální lidské schopnosti a síly. Celý článek na http://blisty.cz/art/71420.html Abiotická technika zemědělská